Další miliony mají na projekt připutovat ze státních zdrojů. Cílem je zajistit, aby se do poutního areálu vrátil život.
Jak potvrzuje otec David z řádu Křižovníků, v současné době se intenzivně pracuje na přípravě rekonstrukce. Po obnově by se měl Chlum stát cílem turistů a lákat návštěvníky na komentované prohlídky památky, divadelní festivaly, koncerty a obnovené zahrady.
Cílem oprav jsou zchátralé části ambitů s kostnicí, kaple Všech věrných zemřelých, zahrada Všech věrných zemřelých a kostel historicky významného poutního místa.
Druhý projekt počítá s revitalizací zchátralé budovy proboštství s barokní štolou a proboštskou zahradou.
Kromě obnovy architektonicky a kulturně cenných památek, spojených s působením řádu Křižovníků v Čechách, projekty zahrnují také vybudování nové expozice a využití obnovených prostor pro kulturní akce. Návštěvníkům a obyvatelům obce budou přístupné po celý rok.
Všude jen zmar a hrozící zánik, lituje kurátor
„Záchrana přichází za pět minut dvanáct. Některé části objektu hrozily zřícením, jiné byly ohrožené rabováním. Při procházce barokním proboštstvím, které vystavěl slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, se člověk takřka nemůže ubránit slzám,“ konstatoval hlavní kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka, který s řádem na obnově spolupracuje.
Upozorňuje tím na vytrhané terakotové, kamenné i dřevěné podlahy, shnilé trámy, rozbitá okna, popraskané klenby a opadané omítky. Původní štukové stropy, ozdobené vrcholně barokním dekorem, jsou překryté nánosy nepůvodních barev a nátěrů.
„Z kachlových kamen zbyla jen torza. Všude jen zmar a hrozící zánik významné kulturní památky. A hned vedle stojící mohutný chrám s ambitem, který byl v minulosti různým způsobem opravovaný. Bohužel ne příliš zdařile a pečlivě. O zahradách raději ani nemluvím. A do toho rozsáhlé podzemí, odvodňovací štoly a různé jímky,“ popisuje stav památky Sojka.
Podle jeho slov i dnes kostel navštěvují lidé, slouží se zde bohoslužby, přicházejí poutníci a mnohdy i pamětníci z řad odsunutých Němců.
„V kostele se uctívá milostná soška středověkého původu Panny Marie Chlumské. Jiná socha, zhotovená počátkem 15. století, je na bočním oltáři. Naproti ní je i pozdně gotická socha Piety. Zkrátka ve vrcholně barokním chrámu, stojícím na místě starého gotického, je na co se dívat a lze zde stále hledat i nacházet duchovní útěchu,“ vysvětluje.
Podle jeho slov by však místo nemělo po opravách ztratit kultovní význam, kostel by se neměl stát jen turistickou atrakcí.
S místem je spjata i divadelní hra Loupežníci na Chlumu
Podle Sojky je zapotřebí hledat různé způsoby kontinuální péče, a to nejenom o stavby. Nabízí se založit tradici kulturních programů, přednášek, komentovaných prohlídek, muzeální expozice, relaxační zahrady.
„Mně osobně napadá možnost zřídit v Chlumu Svaté Maří festival amatérského divadla, kam by přijížděli mladí ochotníci ze západu i z východu,“ navrhuje Sojka a hned svou myšlenku vysvětluje. S Chlumem, kam se několikrát vracel i Johann Wolfgang Goethe, je totiž spojená divadelní hra Loupežníci na Chlumu.
Lidovou podívanou napsal v roce 1814 dnes málo známý dramatik, Heinrich Cuno po vzoru Loupežníků od Friedricha Schillera. Loupežníci na Chlumu byli nejhranějším jevištním kusem doby empíru, biedermeieru a historismu.
„Věřím, že můj nápad najde podporovatele a do Chlumu budou jezdit jak lidé pro duchovní útěchu, tak za kulturou. V blízkosti lázeňského trojúhelníku by tak mohla vzniknout tradice setkávání divadelníků v srdci Evropy,“ dodává Jaroslav Sojka.
