Radnice v Mariánských Lázních by se mohla zčásti přesunout do bývalého internátu v Ruské ulici. Budova přímo naproti radnici patří Karlovarskému kraji. V současné době město a kraj dojednávají detailní podmínky pronájmu.
„Stěhovat bychom se mohli snad už během podzimu. Přesun se dotkne asi šesti desítek úředníků ze zadní části radnice, což je více než polovina z celkového počtu zaměstnanců,“ uvedl starosta Petr Třešňák.
V některých kancelářích zadního traktu začaly kvůli dřevomorce dokonce praskat stropy. Poté, co se ze zasažených místností přestěhovali úředníci spolu s veškerou dokumentací do zastupitelského sálu, objevily se problémy i tam. Zastupitelé se proto nově scházejí v hotelu Krakonoš.
Opravy zasažených místností budou stát město jen letos dva miliony korun. Při rekonstrukci v části zadního traktu budovy se mění nosné dřevěné trámy v podlahách, které dřevokazná houba rozkládá na prach, za železné traverzy. „Prostor mezi nimi se pak vyleje betonem. Výsledkem je klasický železobetonový strop,“ vysvětlil starosta.
„Opravíme havárii v části zadního traktu a pak se uvidí, co dál. Podle posudků je ale dřevomorka v celé budově,“ řekl Třešňák s tím, že město už zadalo detailní studii, jež má posoudit, zda je výhodnější opravit starou budovu, nebo postavit novou. Hotová by měla být ještě letos.
Opravit starou radnici nebo postavit novou?
O problému radnice se hovořilo i na městském zastupitelstvu. Referendum, v němž by si lidé sami rozhodli, zda upřednostní rekonstrukci či stavbu nové budovy, však zastupitelé odmítli. „Návrh jsem předkládal já. Myslím si totiž, že základní otázka stojí na tom, zda lidé chtějí mít radnici tady, nebo jinde. A to ekonomické a technické řešení následuje až potom,“ zdůvodnil starosta.
Ten si myslí, že obě varianty jsou přibližně stejně finančně náročné a ztotožňuje se i s argumentem, že historická radnice nemůže v centru města zůstat neopravená a nevyužitá.
Budova radnice pochází z 19. století. Je navržena ve velkorysém stylu, místnosti mají vysoké stropy, což zvyšuje náklady na vytápění a zhoršuje využitelnost prostoru. Koncem 19. století zde sídlil nejen městský úřad v čele se starostou, ale i městské strážnictvo a c.k. okresní četnické velitelství.
Na radnici bylo možné najít i Mariánskolázeňskou spořitelnu a záložnu, později také Městskou spořitelnu. V druhém patře úřadoval c.k. okresní lékař a sídlo zde měly i některé spolky. V přízemí fungoval hostinec a v sousedství nechyběl prodej květin.
V 60. letech minulého století prošla budova rekonstrukcí vnitřního traktu, na zásadnější úpravy však rozsáhlý objekt dosud čeká.
