„Letopočet pochází z období třicetileté války a říká nám, jak hluboko pod zem se v tomto roce horníci dostali. Dno štoly je zhruba 35 metrů pod povrchem a usuzujeme, že její hloubení trvalo nějakých 200 let,“ vysvětlil Michael Rund, ředitel krajského sokolovského muzea, které se důl Jeroným stará.
Letopočet se nachází ve spodní části dolu SDD1, což je zkratka pro staré důlní dílo. Leží kousek od současné návštěvnické trasy, v níž lidé najdou stopy po dávném dobývání rudy. „Do budoucna bychom chtěli zpřístupnit i ty části dolu, které nyní zkoumáme,“ uvedl Michael Rund.
Odborníci z Národního památkového ústavu v Lokti na základě průzkumu památky před časem potvrdili, že těžba v Jeronýmu začala o 200 let dříve, než se předpokládalo (podrobněji v článku Archeologové přišli na to, že důl Jeroným vydával cín už ve 14. století).
„Do různých částí dolu se horníci dostali už ve 14. století, tedy ve středověku. V 16. a 17. století se vrátili, těžba v době třicetileté války pokračovala a poté důl opustili,“ přiblížil ředitel.
Právě v tom podle něj spočívá unikátnost díla. Zůstalo totiž v nezměněném stavu až do dnešní doby.
Cínový důl Jeroným u zaniklé obce Čistá u Rovné eviduje báňský úřad již v roce 1548. Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500 až 700 tun cínu. Dílo se stalo v roce 2008 národní kulturní památkou.
