Lidé mají poslední šanci na prohlídku, štola bude brzy patřit netopýrům

Už jen poslední dny do konce září zbývají zájemcům o prohlídku prostor štoly Kryštof u Hřebečné. Od příštího měsíce bude patřit pouze netopýrům z největší západokrušnohorské kolonie.

Tři sta metrů měřící Kryštof je jednou z celkem tří štol v dole Mauritius. „Žije tu největší netopýří kolonie v západním Krušnohoří, tedy od Klínovce k Chebu. Čítá několik set kusů, dohromady sedm druhů,“ poznamenává průvodce Jiří Hájek.

Štola Kryštof

• Je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století.
• Přístupná část měří 300 metrů.
• Otevřena je do 30. září kvůli několikasetčlenné kolonii netopýrů, největší v západním Krušnohoří.
• Prohlídku si lze rezervovat na http://www.dulmauritius.cz, kde jsou podrobné informace o dolu.

Pro netopýry jsou podzemní prostory po těžbě cínovce ideálním prostředím pro podzimní páření a přezimování. Vyhovuje jim tamní vlhko a stabilní teplota okolo sedmi stupňů Celsia. Také proto při obnově štoly mysleli její provozovatelé i na černé polétavce.

„Jsou tady vybudované falešné komíny, aby jimi mohli nalétávat. Využívají ale i své původní trasy,“ popisuje Jiří Hájek chování netopýrů v prostorách vytvářených od 16. století.

A čím je zajímavá štola Kryštof pro návštěvníky? Ti mohou z domku nad hlavní šachtou sejít po kovové konstrukci třináct metrů pod povrch. Když se dostanou před vstup, jsou pod nimi ještě desítky metrů šachty propojující tři hlavní štoly: zmíněnou štolu Kryštof, o 30 metrů níže je štola Festenberská, dlouhá 1200 metrů a v hloubce 84 metrů pod povrchem probíhá štola Blažej (Blasius) z 18. století. Je nejmladší a nejdelší, měří 1500 metrů.

V samotném Kryštofu mohou lidé vidět ručně rubané šachty želízkem a mlátkem. Chlapi chodili v šestnáctém století pod povrch dvanáct třináct let, dožívali se čtyřiceti. Denně vyrubali dva až tři centimetry tvrdé žuly, vedly je cínovcové žíly. Jsou vidět i stopy po takzvaném sázení, kdy oheň z hořícího dřeva ohříval studenou skálu tak, že rozpraskala. Udiví řada přírodních útvarů, občas se mihne netopýr.

Vrcholem zhruba hodinové prohlídky je prostor, kde bylo velké ložisko greisenu. „Říkáme tomu velká komora, má 65 metrů na délku a až 25 metrů na výšku, na šířku místy devět metrů. Vešla by se sem rozhledna na Klínovci i abertamský kostel,“ líčí průvodce Hájek.

S koncem návštěvnické sezony končí také průzkumné a zabezpečovací práce pětičlenného týmu Mauritius. „Ti se momentálně se skupinou geofyziků věnují průzkumu další štoly nad Kryštofem, včetně jejího ústí,“ uvádí vedoucí týmu Mauritius Gita Kořínková.

V rozsáhlém komplexu po těžbě je stále co sledovat a prozkoumávat. Pro představu: v dole Mauritius se nachází největší podzemní vodní nádrž v Krušných horách. „Dostat se tam dá, ale cesta kvůli poloze zabere přibližně 24 hodin tam a zpět,“ uvádí pro představu Gita Kořínková.