Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zájem o podzemí roste, návštěvníky letos lákala středověká důlní díla

  8:33aktualizováno  8:33
Nejen kasteláni hradů a zámků jsou letos spokojení. Návštěvníky lákaly také doly v Krušných horách a Slavkovském lese, které se již loučí se sezonou. Zájemci mohou nyní ještě zavítat do Jeronýmu na Sokolovsku a Štoly č. 1 v Jáchymově.

Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Ty měly už v srpnu stejně vysokou návštěvnost jako za celou loňskou sezonu. „Do Jeronýma vloni přišlo 4467 lidí, k 30. září letošního roku jich je 4 938. Očekáváme, že číslo ještě vzroste a návštěvníků bude přes pět tisíc,“ uvedl Michael Rund, ředitel sokolovského muzea, které se o obě památky stará.

Fotogalerie

Do Štoly č. 1 podle něj vloni zavítalo 7635 lidí, koncem září už jich bylo bezmála osm a půl tisíce. Další tisícovky lidí se navíc zajímaly také o naučnou stezku Jáchymovské peklo, kde si QR kódy načetlo více jak dvanáct tisíc lidí.

„Jsem rád, že v Jáchymově neutuchá zájem lidí o události 50. let a přejí si vidět i stará důlní díla, na která narazila těžba ve 20. století,“ řekl Rund. Zmínil přitom, že Jeroným zase vítá řadu zahraničních návštěv. Letos se do něj podíval i student z Ghany, který studuje na univerzitě v Japonsku.

Faktorů, proč zájem o stará důlní díla stoupá, podle ředitele může být víc. „Jsou vidět výsledky propagace a on-line kampaní, které dělá nedávno vzniklá krajská destinační agentura, ale i obecně prospěšná společnost Montanregion. V Jáchymově stále ještě vidím efekt seriálu Rapl, který se i tam natáčel,“ vyjmenoval Michael Rund.

Muzeum by v příštím roce mělo dostat poměrně vysokou částku z pokračující dotace ministerstva průmyslu a obchodu. Díky tomu bude možné zajistit a zpřístupnit další prostory dolu Jeroným. V případě Štoly č. 1 již existuje projekt, který zpřístupňuje dobývky ze 16. století.

O něco vyšší návštěvnosti se letos těšil i důl Mauritius na Hřebečné u Abertam, kam zavítalo bezmála 3650 lidí. „Návštěvnost vzrostla zhruba o pět procent, hlavně v srpnu a září,“ uvedla Gita Kořínková z týmu tamních průvodců.

Významná důlní díla

v Karlovarském kraji

  • Štola č. 1 v Jáchymově
    Patří společně se sousedním dolem Svornost mezi památky na těžbu stříbrných i uranových rud. Ražba se uskutečnila v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 -1953. Práce na zpřístupnění štoly se konaly v letech 2006 - 2008.
  • Důl Jeroným
    Cínový důl u zaniklého města Lauterbach (Čistá) eviduje báňský úřad již v roce 1548. S četnými přestávkami a různými výtěžky byly doly v Čisté v provozu až do konce 1. světové války. Nyní prochází rekonstrukcí.
  • Důl Mauritius
    Je to jeden z nejvýznamnějších cínových dolů české části Krušných hor, byl založen v roce 1545 a fungoval téměř až do roku 1944. Abertamy jej zpřístupnily před dvěma lety.
  • Štola Johannes u Božího Daru
    Důl Johannes byl největším rudným dolem revíru Zlatý Kopec -Kaff. Bez výraznějších přestávek byl v provozu od 16. století do 70. let 19. století. Ještě ve 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl.

Majitelem dolu je město, které chce buď ještě letos, nebo příští rok začít vylepšovat cestu k důlnímu dílu. Zároveň pracuje na tom, aby k Mauritiovi dotáhlo vodu. „V současné době také jednáme s majitelem pozemků kolem díla. Existuje šance je odkoupit. V budoucnu bychom pak mohli vrátit historickou podobu nejen dolu, ale i jeho okolí,“ prozradil starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.

Nejdelší prohlídkovou trasu v regionu lidem nabízí štola Johannes na Zlatém kopci u Božího Daru. Zatímco vloni přivítala necelou tisícovku lidí, letos jejich počet podle Daniely Tautermannové z tamního infocentra o něco stoupl. „Celkem důl navštívilo v době od 29. dubna do 30. září 1129 osob,“ uvedla.

Další popularitu nejen krušnohorským dolům, ale krušnohorským hornickým památkám vůbec by měla přinést přeshraniční nominace na seznam UNESCO. Centru světového dědictví v Paříži byla koncem září doručena textová a mapová dokumentace ke společné českosaské žádosti o zápis Hornického regionu Krušnohoří na Seznam světového dědictví.

Na posouzení má UNESCO šest týdnů, finální žádost bude předložená v polovině prosince. Výbor světového dědictví by měl rozhodnout v létě 2019.




Nejčtenější

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra hned dvou krajských měst v ČR letos zdobí jehličnany, které rodiče zasadili na počest narození svých synů....

První liga: Budějovice a Kladno mají vydřené výhry, Vary padly

Hokejisté Českých Budějovic se radují z gólu v zápase s Karlovými Vary.

V pěti zápasech 29. kola první hokejové ligy se ukázalo i trio favoritů na postup do nejvyšší soutěže. České Budějovice...



Ženy zvonily v noci na kamarádku, rozzuřený soused jim dal pěstí

(Ilustrační snímek)

Na agresivního souseda narazily dvě mladé ženy, které šly uprostřed noci v Karlových Varech za svou kamarádkou. Jejich...

Policista, který řídil hlídkový člun, dostal za smrt plavce podmínku

Richard Jecha u chebského soudu.

Soud v Chebu potrestal čtrnáctiměsíčním trestem s podmíněným odkladem na rok a půl policistu Richarda Jechu za to, že...

Nesmím číst spis, stěžuje si řidič, který měl konflikt s policisty

Neobvyklý zásah policistů v civilu na řidiče z Karlovarska

Ani po třech měsících není u konce vyšetřování případu policistů v civilu, kteří v září v Plzni hrubě zakročili proti...



Další z rubriky

Modrý věžák v Chebu opět ožije, nabídne ubytovnu i malé byty

Bývalá vysokoškolská kolej, takzvaný Modrý věžák v Chebu.

Výšková budova v sousedství chebského sportovního areálu Lokomotivy, kterou místní znají jako Modrý věžák, v příštím...

Zloděj kradl v elektrárně kabely, jeho stopu vyčenichal policejní pes

Zloděj ukradl z elektrárny na Sokolovsku bezmála 200 metrů kabelů.

Sokolovští policisté chytili zloděje, který kradl kabely z elektrárny. Na jeho stopu je přivedl služební pes. Ten...

Nejlepší kroniku má Cheb. Je to díky ilustracím, myslí si její autor

Autor chebské kroniky Jindřich Josef Turek se svým dílem.

Když chebská kronika získala před nedávnem nejvyšší ocenění v krajské anketě, pro ty, kteří tuto knihu znají, to zas...



Najdete na iDNES.cz