"Rozdíl mezi trénováním dorostenců a mužů je velmi velký," přiznává.
Jak došlo k vašemu jmenování u týmu mužů?
Tým jsem převzal v prosinci minulého roku. Bylo to vše trochu zvláštní. Jednou se zjevil na tréninku pan Ota Bartošek a pan Pavel Čížek a jakožto zástupci výboru řekli zhruba toto: "Tome, gratulujeme ti, jsi novým trenérem "A" týmu mužů. Očekáváme, že udržíš soutěž. Hodně štěstí." Byl jsem překvapený. Doposud moje práce směřovala pouze k jednomu týmu a to k juniorům. A najednou tu byly týmy dva.
Trénovat muže je rozdíl. Jak jste k tomu přistoupil?
Stejně jako k dorosteneckému. Ovšem záhy na mužích byla poznat absence jakékoli správné atletické přípravy, o strečinku nemluvě. Mužům chybí výbušnost, atletičnost a dravost, což vzhledem k jejich věkovému průměru (zhruba 24 let) je dost veliký deficit. Je to jedna z věcí, na které se dost těžko pracuje během sezony, tudíž se na ni musíme zaměřit v letním období. A věřím, že pokud se zlepší jednotlivci, zlepší se i tým celkově a naše hra bude efektivnější a výkony půjdou nahoru.
To trénujete spoluhráče?
Byl to trochu zvláštní pocit, ale jsem typ trenéra, který upřednostňuje hráče, se kterými lépe vychází, nebo je s nimi v příbuzenském vztahu (zeptejte se bratra, hraje v juniorech). Pro mě nikdo na tréninku není kamarád, menší kamarád, hlupák nebo chytrák, tebe mám rád, na tebe mám averzi. Ano, může tomu tak ve skutečnosti být, ale mojí práci to neovlivňuje. Rozlišuji hráče na tréninku a při zápase podle jiných kritérií. Výkonnostních. Dobře brání, bojuje, nenahrává, nemá snahu, hecuje spoluhráče, poslouchá, neposlouchá. To jsou pro mě hodnotící kritéria. Trenér, který to tak nemá, by neměl vykonávat trenérskou činnost. Ego se odkládá u dveří do haly…
Sezona mužů dopadla dobře, zachránili jste druhou ligu.
Bylo vidět, že chlapi chtějí vítězit. Však jsme také v některých zápasech dokázali, že umíme hrát rychle, agresivně, chytře a elegantně. Také jsme ale dokázali, že umíme hrát bez zápalu, líně a alibisticky. Já beru, když prohrajeme se silnějším týmem, nebo i se slabším, kterému vyjde střelba a má štěstí. Ale nestrávím výkon poloviční, ledabylý, mdlý. To je vzhledem k těm, co nám platí soutěž, co chodí fandit, co zajišťují vše okolo, aby se mohlo vůbec hrát, nezodpovědné a nefér. To je třeba mít také na mysli.
Je to rozdíl trénovat dorost a muže?
Ano, je. A veliký!
Jaké jsou silné stránky týmu mužů?
Především ve věku. Jak jsem již řekl, tým je mladý, navíc se postupně zapracovávají i dorostenci. A také v tom, že nikdo z hráčů zatím nemá děti, a tudíž minimálně polovinu starostí a více síly na tréninky. Musíme toho využívat, dokud můžeme.
A slabé?
Určitě tréninková docházka a neochota učit se nové věci. To si musí každý hráč přebrat sám. Na mě bude především obrana, která je tragická a velmi úzce souvisí s již zmiňovanou atletikou.
Co dál po sezoně?
Musíme si promluvit. Já chci aby hráči dodržovali určitý letní režim. Tréninky budou a pokud bude chtít někdo "přidat", není problém. Pokud hráč projeví zájem, rozdám se a pomohu, vyjdu vstříc, pokud ne, nebudu ho nutit. Bylo by směšné dospělého chlapa přemlouvat, aby chodil na tréninky a makal. Je to jednoduché, buď chce a dokáže mi to činy, ne slovy, nebo nemá v týmu místo. Já věřím, že všichni chtít budou a budou makat, aby do příští sezony vlétli ve své životní formě.
Posílíte?
Ano.Musíme. Už jen z toho důvodu, aby se v týmu vytvořila konkurence a ti, kteří si myslí, že mají své jisté, museli o svou pozici bojovat. Potřebujeme "trhače-bojovníka" a také "playmakera". Na příští sezonu by měl být zdravý Jirka Slavík. K němu jedna zatím utajená posila a počítám tak 2-3 dorostenci. Ti teprve teď dorůstají do věku, kdy se mohou v určitých aspektech hry měřit s muži. Můžeme se poprat o 1. ligu, pokud budeme zodpovědně přistupovat k tréninkům.
Cíl pro příští sezonu?
Nejsem troškař, ale postup do první ligy. Tým na to má. Musí jen tvrdě pracovat. Budu chtít na trénincích hráče odhodlané a trénující. Pak to můžeme společně dokázat. Věřím tomu s plným vědomím odpovědnosti.
