Některé záznamy musí nemocnice archivovat až sto let. V posledních letech se navíc zvýšila byrokracie, kdy sestřičky musí vyplnit u jednoho pacienta až desítku dokumentů, což je odvádí od jejich hlavního poslání. Už brzy to má změnit chystaná novela.
Sestry v nemocnicích mají v ruce častěji razítko, než injekční stříkačku. Tak nadneseně shrnula současnou byrokracii v nemocnicích Lenka Teska Arnoštová při své návštěvě Karlovarské krajské nemocnice (KKN).
Situace by se ale měla brzo změnit, neboť se nyní chystá novela, která umožní elektronickou archivaci. „Ta by měla přijít do poloviny roku 2017. Opravdu vnímáme, že je nyní zdravotní personál vytížený papírováním. Jen pro jednoho pacienta na jednotce intenzivní péče musí sestra vyplnit denní záznam, ošetřovatelskou péči nebo edukační záznam. A to je jen část, dokumentů je daleko více. Navíc pokud se stav pacienta zhorší, mohou to začít vyplňovat znovu,“ přiblížila současnou realitu Arnoštová.
Novela by měla zdravotníkům usnadnit práci vypisováním jednoho elektrického dokumentu. Podle nových pravidel navíc ubude část materiálů, které nyní zdravotní personál musí vyplňovat.
„Zhruba jedna třetina, možná i víc, je zbytečná,“ naznačila hlavní sestra KKN a zároveň náměstkyně pro nelékařské povolání Gabriela Píchová. To ostatně potvrdila i Arnoštová. „Vytratil se selský rozum. Tato pravidla nastavili odborníci na archivaci, ale ne na medicínu,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví.
Archivy už karlovarské nemocnici přestávají stačit
Nové elektronické záznamy ušetří nejen čas při vyhledávání, ale úspora bude finanční, neboť nyní si musí nemocnice pronajímat prostory na skladování.
„Část dokumentů máme přímo v nemocnicích, ale starší záznamy máme v archivu v Jáchymově. A jak přibývá lékařských zpráv, tak se nám snižuje kapacita. Tyto archivy totiž nemohou být všude. Místnosti musí splňovat například požární ochranu či mít stabilní vlhkost,“ uvedl ředitel KKN Josef März.
Dokumenty se musí desítky let schovávat hned z několika důvodů. Mezi ně patří role studijního materiálu či klasicky jako záznam pro lékaře, který potřebuje znát nemoci příbuzného, aby přišel na diagnózu u svého pacienta.
„Zapomínat nesmíme ani na případné soudní spory, kdy jsou tyto dokumenty klíčovými důkazy,“ připomněla Arnoštová.Nový plán se ale potýká s jedním podstatným problémem. Každý lékařský dokument totiž musí být podepsán tím, kdo ho sepsal, což v případě elektronické verze vyžaduje digitální podpis.
„Jen jeho zřízení pro všechny zaměstnance, kteří se o toto papírování starají, by vyšlo naši nemocnici na miliony korun,“ vysvětlil potencionální obtíž mluvčí nemocnice Vladislav Podracký.
První plány, jak se s tím popasovat. jsou už na světě. Přišla s nimi krajská poslankyně Markéta Wernerová. „Zatím je to prvotní nápad. Mohlo by se jednat o specifický podpis, kdy by každý zaměstnanec měl svůj vlastní kód, který by zadal. Uvidíme, jestli to vyjde,“ přiblížila svou představu poslankyně.
