Představit lidem unikátní přírodní poklady regionu, ale také je více ochránit. To je cílem projektu, kvůli kterému se spojila města v česko-německém příhraničí. Díky tomu se jim podařilo získat 2,5 milionu eur z evropských dotací.
Na české straně peníze významně pomohou s proměnou zázemí unikátní přírodní rezervace SOOS, urychlí zpřístupnění štol pod Komorní hůrkou u Františkových Lázní a zlepší podobu Goethovy naučné stezky. Ta vede od hráze nádrže Skalka v Chebu kolem historické vyhlídky Egerwarte až k sopce Komorní hůrka.
Partnerem českých měst je německý Fichtelberg. Ten plánuje, že s pomocí dotačních prostředků otevře turistům rozsáhlý čtyřpatrový důl na železnou rudu.
V areálu evropsky unikátní rezervace SOOS se začne stavět už na jaře. Na projekt za 19 milionů korun získali Františkolázeňští podporu 85 procent. A pokud se podaří získat i další pětiprocentní státní dotaci, půjdou z městské kasy jen necelé dva miliony korun.
„Na místě původně dřevěného domku s kasou vyroste moderní dvoupatrová budova. V přízemí bude výstavní prostor, menší přednášková místnost a zázemí pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, že fenomén SOOS po celý rok přijíždějí zkoumat nejrůznější vědecké výpravy a expedice, vzniknou v dalším patře dvě badatelny. Vědci tak budou moci pracovat přímo na místě,“ přibližuje vybavení nové budovy starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.
Kromě toho získá rezervace díky dotaci tolik potřebné sociální zázemí pro návštěvníky. To stávající totiž už náporu turistů nestačí. Když v létě přijelo několik autobusů, tamní čistička odpadních vod měla obrovské problémy.
„Nové toalety včetně kanalizace a dvou nových čističek plánujeme postavit přímo v sousedství parkoviště. Součástí projektu je i venkovní přednáškový altán, kde by se přibližně tři desítky lidí mohly schovat před nepřízní počasí a třeba tu i získat základní informace o tom, jakou přírodní vzácnost zde mohou vidět,“ ukazuje na plánech starosta Kuchař.
Podle jeho slov dotace urychlí i odkrývání Goethových štol pod Komorní hůrkou, která se vypíná nad okolní terén jen kousek od Františkových Lázní. Mekka geologů, jedna z nejmladších sopek ve střední Evropě, by tak konečně mohla vydat svá tajemství.
„Pokud vše půjde podle plánů, je pravděpodobné, že na podzim už budeme moci dojít do nitra sopky a dotknout se ztuhlého magmatu stejně jako lidé v době, kdy štoly vznikly,“ doufá starosta.
Štoly dal razit v roce 1837 hrabě Šternberk
„Bohužel ale stále nevíme, zda a za jakých podmínek budou moci lidé chodby pod Komorní hůrkou navštívit. To budou muset teprve po dokončení prací posoudit odborníci z báňského úřadu. Jedná se hlavně o bezpečnost,“ dodává Kuchař.
Podotkl, že v sousedství zpřístupněného podzemí by mohla vyrůst i menší expozice předmětů, které se zde v zemi při obnově historických chodeb našly. Nechyběly by ani fotografie dokládající tehdejší způsoby ražení chodeb či sbírka minerálů a vzorky hornin.
„Dostali jsme se devět metrů od vstupního portálu. Předpokládám, že jakmile na jaře začneme opět pracovat, velmi brzy prorazíme do hloubky osmnáct metrů, kde vedou původní štoly. Na popud básníka a mineraloga Goetha je dal v roce 1837 razit hrabě Šternberk. Zatím jsme ověřili, že část dobových ručně kreslených map, které se zachovaly, odpovídá skutečnosti,“ říká geofyzik Milan Brož z Akademie věd, který za odkrýváním tajemství Komorní hůrky stojí.
Městu Cheb projekt pomůže například s rekonstrukcí jeskyně na Goethově naučné stezce nebo s osazením pergoly či dalších laviček. Nebudou chybět naučné tabule.
„Prostor nad nádrží Skalka se celý víc zútulní, stezka návštěvníka povede podél Skalky k původní vyhlídce a posléze až ke Komorní hůrce, která je také těsně spjata s jménem Goethe,“ doplňuje chebský místostarosta Michal Pospíšil.
