Petr Hruška, farář Římskokatolické církve Cheb.

Petr Hruška, farář Římskokatolické církve Cheb. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Chebský farář podpoří manifestaci za odvolání expolitruka Sloupa

  • 2
Až se příští středu sejdou před Thermalem účastníci manifestace za odvolání krajského náměstka a bývalého politruka Václava Sloupa, nebude mezi nimi chybět farář Římskokatolické církve Cheb Petr Hruška. Jeho otce komunisté věznili téměř 20 let.

Tatínek Petra Hrušky chtěl coby student vojenské akademie utéct z Československa do svobodného světa před komunistickým režimem, 31. října 1949 jej však na hranicích zadržela hlídka pohraniční stráže.

Protože byl poručíkem, komunisté jej obžalovali z pokusu o špionáž a přípravu velezrady a odsoudili k 18 letům vězení. "Strávil v něm deset a půl roku a to, co mi vykládal, je děsuplné, na úrovni německých likvidačních táborů," říká.

Ve vězení se stal jeho tatínek křesťanem, ovšem ještě deset let po návratu prý bojoval s "alergií vůči čemukoli rudému".

"Nakonec se mu ale podařilo jednotlivým bachařům odpustit. O svých zážitcích z vězení pak již mluvil bez nenávisti, ale s o to větším přesvědčením, že totalitní komunistický režim jako takový je zvěrstvo, které se už nikdy nesmí vrátit," líčí Petr Hruška.

Výroky náměstka mě šokovaly, říká Hruška

Chebský farář se nyní se znepokojením dívá, jak v KSČM roste vliv lidí, kteří na totalitní komunismus vzpomínají s nostalgií, či dokonce s hrdostí.

Obsazení postu hejtmanova náměstka pro školství Václavem Sloupem v něm vyvolává nepříjemný pocit, že se do funkce dostal člověk s takovými názory, které málem poslaly jeho tatínka na šibenici.

"S panem Sloupem se osobně neznám, ale musím říct, že jeho výroky mě šokovaly. Jeho minulost by mi nevadila, pokud by jí litoval a za totalitní praktiky tehdejšího režimu se omluvil. On však jasně prohlásil, že je hrdý na to, co na hranicích dělal, a to, co se tam dělo, pro něj prý bylo legální, tudíž správné," říká Hruška.

Farář zásadně nesouhlasí také s názorem Václava Sloupa, že by studenti dnes neměli psát seminární práce o útěcích za železnou oponu. Hrozí se také jeho názoru, že by v Německu přivítali, kdyby byla hranice opět střežena stejně jako před rokem 1989 (více čtěte zde).