Podle faráře římskokatolické církve v Chebu Petra Hrušky je ale nejprve nutné rozptýlit černobílý pohled na otázku migrace.
„O problémech spojených s migrací je třeba mluvit, mluvit a mluvit. Existuje spousta mýtů, předsudků, černobílého vidění i cílených dezinformací, které je třeba trpělivě vyvracet či rozptylovat. To je asi to nejdůležitější,“ myslí si Hruška.
Chebský farář Petr Hruška
Chebská farnost zatím žádný konkrétní požadavek na umístění rodiny uprchlíků neřeší. „Jako farnost o tom mezi sebou i s ostatními církvemi hodně diskutujeme. Nezbytná je zde i spolupráce s Charitou, která v této oblasti připravuje své podpůrné projekty,“ říká farář.
„Zatím se snažíme o to, abychom se v problému zorientovali. V této oblasti nelze postupovat živelně, ale ve spolupráci se státem, krajem a obcemi. V každém případě je třeba moudře vyvážit potřebu solidarity s těmi nejslabšími a nejohroženějšími, s potřebou zodpovědnosti za vnitřní bezpečnost. To ale neznamená zbabělé vyhýbání se jakékoli oběti či nepohodlí.“
Podle faráře Hrušky by se nemělo zapomínat na pomoc dalším. „To jsou často lidé zcela bez prostředků, vyhnáni pod hrozbou zabití ze svých domovů, živořící v přeplněných uprchlických táborech třeba někde v Jordánsku. Možná právě některé z těchto například syrských rodin bude potřeba zde, po všech nutných bezpečnostních prověrkách, časem poskytnout azyl,“ doplňuje Hruška.
Vysvětluje, že přijetí rodiny uprchlíků do farnosti nemusí nutně znamenat nabídku bydlení a živobytí. To může být zajištěno státem či obcí.
„Je ale rozdíl, jestli tito lidé budou žít v atmosféře hysterické averze nebo jestli se setkají právě s přijetím, po kterém volá papež František. To může znamenat pomoc při výuce češtiny, podporu při seznamování se s místními zvyky, při vyřizování úředních formalit, ale také přátelské kontakty a vstřícnost ze strany farníků.“
Otázku přílivu běženců řeší i Farní charita Cheb, která je součástí chebské farnosti. Podle její ředitelky Evy Kolafové se zatím žádná sbírka ve prospěch uprchlíků nechystá.
„Připravujeme se, zatím spíše organizačně. Lidé už chodí s dotazy, občas chtějí darovat deky nebo hygienické potřeby. My ale zatím nic urgentně nepotřebujeme, humanitární sklady jsou plné. Zatím to vypadá, že budeme řešit ubytování či sociální podporu spíše pro jednotlivé rodiny. Takový úkol jsme schopni zvládnout,“ vysvětluje Eva Kolafová. Informace, jak se do pomoci uprchlíkům zapojit, lze najít na webu www.pomocuprchlikum. cz.
