Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vidět na festivalové dění z druhé strany je zkušenost k nezaplacení

  15:25aktualizováno  15:25
EET není jen výmysl ministerstva financí, ale přináší s sebou i spoustu užitečných funkcí a informací. To říká Ricardo Delfino, který jakožto projektový manažer zajišťuje zápůjčky podkladních systémů pro festivaly a podobné jednorázové kulturní události.

Karlovarský hudebník Ricardo Delfino. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

On sám se přitom podobných akcí neúčastní pouze jako zajišťovatel systému pro elektronické tržby, ale často taktéž jako pořadatel či dokonce jako samotný vystupující.

Kde všude jste v tuto chvíli jako hudebník k vidění?
V posledních několika letech působím jako zpěvák v projektech Red Hot Chili Peppers Californication Tribute a v semi-akustickém blues-jazzovém duu Crossroad Bros.

Jak jste se od hraní dostal k pořádání festivalů?
Vcelku náhodou. Před třemi lety jsme s mou bývalou kapelou Ben Dover spolupracovali s europrojektem Kulturjam na propojení německých a českých hudebníků a dostal jsem nabídku vytvořit akci na klíč v rámci tohoto konceptu. A tak vznikl první ročník festivalu Top RoofTop na střeše galerie Supermarket WC.

Ricardo Delfino

Narodil se v Bavorsku, v Karlových Varech žije od dvou let.

Působil jako zpěvák kapel Ben Dover či The Chobots, nyní je v kapele Red Hot Chili Peppers Californication Tribute a Crossroad Bros.

Pořádá multižánrový festival Top RoofTop v Karlových Varech a pomáhá s organizací dalších akcí, naposledy například jako asistent koordinátora a produkce Duhového průvodu Prague Pride.

A jak jste se od pořádání festivalů dostal k zajišťování systému EET?
Mít v životopise schopnost vést vlastní projekt je vždy dobrou referencí. Vzhledem k tomu, že obchodní zkušenost se skrývá v každém projektu, na pozici obchodního manažera jsem se doslova našel. Projekt na zajišťování EET systémů na klíč pro festivaly mi naskytl možnost propojit zkušenosti z pořádání akcí a znalosti rozhraní pokladního systému. A naopak nyní mám díky tomu možnost nahlédnout za oponu pořadatelských agentur a doplnit si své znalosti ohledně organizačních a pořadatelských postupů největších festivalových hráčů na českém poli. Zkušenost k nezaplacení.

Pomáhá vám v práci nějak i to, že se vyznáte ve všech jednotlivých složkách pořádání kulturní akce – uměleckých i organizačních?
Rozhodně. Schopnost dívat se na festival z pohledu pořadatele mi pomáhá zajistit agenturám lepší servis a lépe splnit jejich očekávání a požadavky. K zahození nejsou ani letité zkušenosti z gastronomie.

Co přesně se pro pořadatele kulturních akcí s příchodem EET mění?
Vcelku nic moc. Většina festivalů už svým návštěvníkům v rámci komfortu poskytuje wi-fi po celém areálu, většina obsluhujících na stáncích jsou mladí lidé, pro které je seznamování se s novým softwarem běžnou záležitostí, nebo číšníci, kteří jsou z restaurací zvyklí markovat na pokladně již z dob před nástupem EET. Modernizovat procesy a používat rychlejší a lepší nástroje je denní chleba každého dobrého manažera a těmi pořadatelé festivalů jsou. Jinak by takovýto kolos hudební produkce, zábavy, občerstvení a ubytování jen těžko drželi.

Proč se návštěvníci festivalů setkávají například s dvojitými frontami?
V gastro stáncích je rychlost důležitá. Pokud jeden zaměstnanec přijme zákazníkovu objednávku, poté vám ji připraví, namarkuje do kasy a zkasíruje vás, tak je to ohromná spousta času, i kdyby byla obsluha stánku v dobré fyzické kondici. Nebo vás první zaměstnanec objedná, druhý člověk již objednávku připravuje, mezitím vás ten první kasíruje a druhou rukou již podává připravenou objednávku. Sice jako provozovatel cateringu zaplatíte dvojnásobek zaměstnanců, ale odbavíte více zákazníků a vygenerujete vyšší tržby. To jsou základy byznysu. Házet neochotu si spočítat, která z těchto dvou variant je ekonomičtější a efektivnější, na EET, je jen obyčejná pohodlnost či populistický kalkul.

Podle zákona mohli pořadatelé za určitých okolností se zavedením systému ještě rok počkat. Jak to vypadá ve skutečnosti?
Zákon o EET je médii propíraným tématem, přesto informovanost vázne, a to nejen mezi podnikateli. Spousta festivalů obdržela dosti nejednoznačné vyjádření od tamních finančních úřadů, zda-li se jich zákon již aktuálně týká, či ne. Nehledě však na nejasnosti ohledně povinnosti evidovat elektronicky tržby se někteří pořadatelé rozhodli si systémy vyzkoušet na ostro již letos z různých pohnutek. Neříkám samozřejmě, že všichni. Motivace byly různé – potřeba zprůhlednit data o prodejích pro vlastní potřeby rozvoje, seznámení se s novými možnostmi či krok vstříc a prevence proti dohadům jak s úředníky, tak s některými rýpavými návštěvníky. Ale jak říkám, EET není jen nějaký výmysl ministerstva financí, ale přináší s sebou i spoustu užitečných funkcí a informací pro uživatele, které dodnes spíše hledal ještě týdny po akci ve fakturách, výkazech a pomuchlaných papírech všeobecně.

Zpátky ke kultuře. Jak obecně si podle vás stojí karlovarské festivaly oproti zbytku republiky? Koná se zde podle vás dost kulturních a hudebních akcí?
Na Karlovarsku se koná spousta kvalitních událostí, které pořádají kulturní nadšenci, profesionální agentury i hudebníci. Počtem je však region neskutečně pozadu, a to teď nesrovnávám s Prahou či Brnem. V našem kraji je spousta milovníků skoro všech hudebních žánrů, ale podpora kultury silně pokulhává za podporou sportovních akcí. Neustále slýchám o stížnostech na hluk od místních a magistrát čelí kritice za podporu těch mála akcí a klubů, které tu alespoň trochu zvyšují kulturní kredit, a rozum mi z toho zůstává stát.

Míříte tím k nedávnému zákazu venkovní hudební produkce před karlovarským klubem Crux?
Ano. Já vím, že magistrát dělá co může, ale přesto mě to rozčílilo. Hudba, umění, divadlo, tanec – to vše jsou důležité atributy jak pro formování člověka, tak i portfolia města. Zakazování kultury už tu jednou bylo a nechci se dožít návratu takového stavu, ať už na popud některých mála obyvatel, kterým není neustále sepisování stížností zatěžko. A proto bych rád viděl více kulturních akcí na Karlovarsku, více koncertů a festivalů, ať je náš kraj atraktivnější.

Mají zde kapely dost míst a klubů, kde si mohou zahrát?
Je tu několik klubů, které se zaměřují na svou cílovou skupinu a podle toho tvoří svůj program. Jejich práce si cením a často s nimi spolupracuji, ale na krajské město to není žádný závratný počet. Vyjíždění za hranice kraje ovšem není na škodu v rámci rozvoje a PR kapely. Naopak bych přivítal více koncertů kapel odjinud. Ale to je už otázka dramaturgie a hlavně návštěvnosti akcí.

Kde jste vy a některá z vašich kapel v nejbližší době k vidění?
V nejbližší době budu s projektem Crossroad Bros na workshopu Willy’s Barbershop v Cruxu 23. září či 16. září s RHCP Calironication Tribute na statku Bernard v Královském Poříčí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tragická dopravní nehoda, při které zemřeli tři lidé, se stala u Lužce nad...
Cestu z Varů na Prahu blokovala přes poledne nehoda, bouralo se i na D6

Dvě dopravní nehody zkomplikovaly odpoledne dopravu v Karlovarském kraji. První se stala na hlavní trase z Karlových Varů do Prahy, druhá na dálnici D6.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Málokdo chce obětovat volný víkend, volebním komisím chybí dobrovolníci

Do volebních komisí chybí dobrovolníci. Úřady je marně hledají mezi studenty i důchodci. Tisícikorunová odměna za práci o víkendu zejména ve velkých městech...  celý článek

Muže pracujícího na vlakovém nádraží v Chodově zasáhl elektrický proud.
Po zásahu proudem zůstal dělník viset na stožáru v deseti metrech

Elektrický proud zasáhl dělníka na vlakovém nádraží v Chodově na Sokolovsku, které právě prochází rekonstrukcí. Zraněný muž skončil s popáleninami v nemocnici.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.