Snímek plný hudby autorské dvojice Suchý a Šlitr, viděly v době jeho uvedení do kin čtyři miliony diváků. Na plátně se objevil každý, kdo tehdy na hudebním nebi něco znamenal, Karel Gott, Waldemar Matuška, Eva Pilarová či Pavlína Filipovská. A nechyběla ani dvojice autorů.
„Ten film nebyl o slavných jménech, ale také o řadě vlídných okolností,“ zavzpomínal pro iDNES.cz po padesáti letech Jiří Suchý. Tou nejpříjemnější okolností prý bylo slunce.
„Svítilo po celou dobu jako na objednávku. Myslím si, že díky tomu prosluněnému zámku působil film na diváky pozitivně,“ řekl autor námětu hudebního snímku.
Jiří Suchý si s odstupem let nedokáže představit, jak by natáčení vypadalo, kdyby po celou dobu zázračného příběhu pršelo.
„Představil jsem si ty zástupy jásajících vojáků promoklých na kůži, zdi kynžvartského zámku by tonuly v pošmourném pološeru. Místo toho na vás dýchne ta nádherná letní atmosféra. I té děkuje náš film za svůj úspěch. Jo, a nejspíš i těm písničkám, které jsme tehdy s Jiřím Šlitrem složili,“ dodává s nadhledem a humorem sobě vlastním Jiří Suchý, který v klarinetech dodnes vystupuje na prknech divadla Semafor.
Pro dva z protagonistů filmu, Evu Pilarovou a Waldemara Matušku, mělo ovšem natáčení i nepříjemnou dohru. Oba dostali téměř roční zákaz umělecké činnosti. Mohla za to fáma, že z oken hotelu močili na sovětskou delegaci. Od toho se ale distancoval další z údajných aktérů aféry, Karel Gott. Fámy se podle jeho slov začaly šířit už při natáčení filmu.
„Nám připisované kousky jsme ani nemohli stihnout. Podle očitých svědků se totiž měly odehrávat v jeden jediný okamžik na různých místech republiky,“ řekl v této souvislosti Gott.
