„Čas nás tlačí. Ten vlak si nesmíme nechat ujet,“ připustil po čtvrtečním jednání s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Kraj už podle něj poslal deset návrhů s dílčími nástřely projektů. „Těch máme zatím zhruba padesát, tento počet ale není konečný a budeme dál pracovat na jeho rozšiřování,“ naznačil hejtman.
Region se podle něj v nadcházejícím rozpočtovém období hodlá zaměřit například na energetiku, vzdělávání, digitalizaci či podporu malým podnikům.
Údělem regionu je podle Kubise nutnost smířit se s koncem doby uhelné.
„Musíme proto hledat investory, tvořit nová pracovní místa. Je potřeba jít cestou moderních technologií, jako je například projekt vývojového centra BMW,“ řekl hejtman.
Projekt slibuje 2 500 nových pracovních míst
Ve vzduchu podle něj visí projekt, který by, pokud se jej podaří získat pro Karlovarský kraj, znamenal vznik 2 500 nových pracovních míst. Konkretizovat jej nechtěl. „Souvisí s energetikou,“ naznačil pouze.
Kraj přitom bude na startovní čáře v určitých ohledech zvýhodněn. V rámci Re:Startu bude čerpat finanční prostředky z fondů určených výhradně pro strukturálně postižené regiony, kterými jsou vedle Karlovarského kraje ještě Ústecký a Moravskoslezský.
„Jde například o fond pro spravedlivou transformaci,“ uvedla ministryně Dostálová. Region tak v tomto případě nebude při snaze o získávání peněz soupeřit s celým zbytkem republiky, ale pouze se dvěma dalšími kraji.
Určitých zvýhodnění se třem regionům ale dostane i v případě programů určených pro celou republiku. To se podle Richarda Brabce týká například modernizačního fondu.
„Ten je financován z peněz za emisní povolenky. Pro Českou republiku je určených pro roky 2021 až 2030 120 miliard korun. Značná část těchto prostředků je určena na dekarbonizaci,“ konstatoval Brabec.
Zájemcům poradí Státní fond životního prostředí
Výše dotací pro Českou republiku je podle něj bezprecedentní a do budoucna už se zřejmě nebude opakovat.
„Proto je důležité, aby stát těchto prostředků efektivně využil. Aby se na poslední chvíli nehonily projekty pochybné úrovně tak, jak se tomu dělo v minulosti,“ varoval ministr životního prostředí. Jako jeden z příkladů takového „honění“ uvedl ROP Severozápad.
Důležitá je proto podle Brabce velice těsná spolupráce státních orgánů s kraji a obcemi.
„Státní fond životního prostředí má například výjezdovou skupinku, která šmejdí po celé republice. Dokáže těm, kteří si jej pozvou, poradit i pomoct,“ řekl Brabec.
Výhodou pro Českou republiku podle Kláry Dostálové je, že se podařilo zachovat stávající způsob kofinancování. Žadatel tak zaplatí 15 procent, zbytek je dotace.
„Stát je navíc připraven malým obcím pomoci s kofinancováním ze státních zdrojů,“ dodala ministryně pro místní rozvoj.
