Ve Skalné se lidé dozvědí vše o zemětřesení. Mohou si ho i poslechnout

  • 0
Když se na západě Čech začne citelně třást země, místní často jen mávnou rukou. Čas od času přijdou větší otřesy, pak se zase podzemí uklidní. Málokdo ale ví, proč vlastně zemětřesení v této lokalitě vzniká nebo jak se měří. Na tyto otázky dá odpověď Geofyzikální muzeum ve Skalné.

Návštěvníci v něm uvidí historickou i současnou techniku, jejímž prostřednictvím vědci dění pod povrchem monitorují. A dokonce mohou navštívit štolu v žulovém masivu pod nedalekým hradem Vildštejn.

Právě tady se skrývá jedna ze západočeské sítě seismických stanic, které otřesy v okolí Nového Kostela bez přestání monitorují.

„Jeskyně je asi patnáct metrů dlouhá, má navíc několik odboček. V minulosti ji zřejmě využívali jako spižírnu a lednici. Právě stabilní skalní masiv, ve kterém je jeskyně vyhloubená, přenáší otřesy velmi dobře. Proto sem byla ze starého vodojemu přemístěna měřící technika. Tady je to lepší,“ uvádí průvodce muzea Milan Hoferic.

Žije ve Skalné a provázení turistů, kteří jsou zvědavi na nefalšované české zemětřesení, má jako koníčka. „Když mi zájemci dopředu zavolají, že by si chtěli muzeum prohlédnout, vyhovím jim prakticky kdykoli,“ říká Hoferic.

Ukazuje, že si zde lidé mohou vyzkoušet, jak přístroje na otřesy reagují. A skutečně. Podupávání se přenáší na optickou stupnici světelného seismického přístroje a promítá se i do počítače, na jehož obrazovce se okamžitě znázorňují typické rozkmitané čáry.

Zájemcům průvodce představí vznik zemětřesných rojů prostřednictvím výukového dokumentárního filmu a pustí jim i autentickou nahrávku zvuků, jaké se podzemím šíří při zemětřesení.

„Je to nahrané tady ve Skalné, přesně tak to bylo slyšet v roce 1985, kdy se země třásla nejvíc. Přestože to ve skutečnosti nebylo žádné katastrofické zemětřesení, dokázalo lidi vystrašit. Působí totiž na nízkých frekvencích, na které je mozek člověka docela citlivý,“ uvedl průvodce.

Celá prohlídka včetně návštěvy stanice v podzemní štole trvá přibližně půldruhé hodiny. Jako výhodu bere fakt, že zemětřesné roje, které se na západě Čech občas objevují, osobně zažívá a může tak lidem zprostředkovat vlastní zážitky a zkušenosti.

Zažít zemětřesení i na vlastní kůži

Muzeum je otevřené od podzimu 2015, tedy rovné tři desetiletí poté, co se Chebskem prohnaly největší otřesy. Vědci naměřili, že měly sílu 4,6 magnituda. Vzniklo za pomoci Geofyzikálního ústavu v Praze, města Skalná a rodiny Noppers, na jejímž statku ze 16. století se geofyzikální expozice nachází.

„Do přední místnosti jsme umístili několik seismografů a záznamových zařízení, které se ještě donedávna používaly. Do budoucna sem chceme umístit i pohyblivou otřesnou plošinu, která člověku umožní na vlastní kůži otřesy zažít. Zajímavým exponátem je historický seismograf s vyřezávaným ramenem, který do Skalné zapůjčilo Národní technické muzeum,“ přibližuje Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Podle jejích slov byla první seismická stanice na našem území umístěna v bývalém chebském Rudolfinu. „Tuším, že to bylo v roce 1908. Měl kyvadlo o váze asi 460 kilogramů a byl určený pro registraci alpských zemětřesení. Jenže po válce už budova nebyla v pořádku, navíc v okolí narostl provoz, proto byla stanice v 60. letech zrušena. Přístroj se nedochoval,“ doplňuje její kolegyně Alena Boušková. Lidé si jeho podobu mohou představit alespoň díky nákresu.

Vstupné do muzea je dobrovolné, návštěvu je ale lepší si předem domluvit. Běžná prohlídka je kromě široké veřejnosti vhodná například i pro školáky. Odborníci nebo další zájemci si mohou objednat výklad expertů z geofyzikálního ústavu.

Skalná na Chebsku

Skalná na Chebsku

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz