Vědci věří, že země pod Komorní hůrkou je protkaná štolami jako ementál

Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se chtějí po zimní přestávce co nejdříve vrátit k historickým chodbám takzvané Goethovy štoly u kamenného portálu na úpatí Komorní hůrky na Chebsku. V dubnu tam chtějí pokračovat v dolování.

Na Komorní hůrce se začalo kopat. Cílem je zjistit, kam až sahá zával, který je přibližně deset metrů za vstupním portálem. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Cílem je prokopat se do štoly, která možná leží v hloubce sedmnácti metrů pod povrchem. Odborníci si slibují, že je dovede k sopouchu, vyplněnému ztuhlou lávou.

„Po sto osmdesáti letech bychom konečně mohli vidět to, co ukázala Komorní hůrka tehdejším badatelům. Přiznám se, že už se nemůžu dočkat, až práce zahájíme. Je to ohromná výzva, která i nám přinese řadu poznatků a informací. Komorní hůrka je totiž pouze jedním ze soustavy vulkánů v okolí. Pokud získáme vzorky z jeho nitra, budeme moci přesněji datovat i stáří okolních sopek. Pomůže nám to zmapovat vulkanickou činnost a lépe porozumět zemětřesným rojům, které se na západě Čech objevují. Musíme se ale dostat do hloubky sedmnácti metrů, nebude to legrace,“ vysvětluje geofyzik Milan Brož.

Průzkum

• Úplně první vědecký výzkum Komorní hůrky, která leží v Chebské pánvi a vypíná se do výšky 503 metrů nad hladinu moře, inicioval básník, vědec a mineralog J. W. Goethe. Ten se zde, přímo na vrcholku vyvýšeniny, sešel v roce 1822 s hrabětem Kašparem Šternberkem.
• Hraběti tehdy navrhl, aby financoval proražení chodby do nitra hory, což by mohlo jejich domněnku o sopce potvrdit. Při hloubení jedné z postranních štol horníci skutečně narazili na sopečný kráter, vyplněný ztuhlou lávou.
• Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka kdysi skutečně bývala aktivní sopkou a že tedy nevznikla postupným usazováním hornin ve vodním prostředí, jak tvrdili někteří tehdejší badatelé.
• V roce 1837 dal hrabě Kašpar ze Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české vědy v době národního obrození, zřídit u ústí zmíněné chodby na jižním úpatí hůrky empírový žulový portál. Nesl německý nápis: Přátelům přírody věnoval hrabě Kašpar Šternberk - 1837.
• Goethe, který byl zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se potvrzení svých domněnek nedožil. Zemřel v březnu 1832 ve Výmaru.

„V současné době vyřizujeme všechna povolení, aby se zde mohla objevit technika. Počítáme, že při hloubení použijeme malý bagr, který práce významně urychlí. Dosud jsme mohli pracovat jen ručně,“ dodává.

Cílem průzkumných prací je zjistit, nakolik dobové nákresy odpovídají skutečnosti. Podle nich by totiž země pod Komorní hůrkou měla být protkaná štolami jako ementál. Podzemí má ukrývat na tři stovky metrů chodeb.

„Zatím se zdá, že by ty informace mohly být pravdivé. Tedy alespoň to, co jsme odkryli, přesně odpovídá nákresům. Není tu panenská půda. Nějaké zemní práce se tu prokazatelně dělaly. Počítám, že letos se už konečně do chodeb prokopáme a uvidíme, s čím můžeme počítat a v jakém stavu vlastně jsou,“ doufá Brož.

Očekává, že zavalená štola, kterou na podzim odkryli za vstupním portálem a kterou začnou na jaře hloubit, bude hned po několika metrech prudce upadat, což znamená, že bude rychle klesat do nitra hory. Možná až do hloubky oněch sedmnácti metrů.

Na průzkum jedné z nejmladších sopek ve střední Evropě dostali výzkumníci příspěvek od Akademie věd ve výši 200 tisíc korun, poloviční částkou se podílí město Františkovy Lázně, dvacet tisíc korun věnoval geofyzikální ústav.

Navíc by mohl projekt získat dotaci z českoněmeckého programu přeshraniční spolupráce, a to až dva miliony korun. Vědci navíc hledají další sponzory. Pak by totiž bylo možné práce urychlit.

Chodby vykopali nadšenci

„Je zajímavé, že chodby pod Komorní hůrkou nevznikly proto, že se tu něco těžilo, ale ryze k vědeckým účelům. To je myslím evropský unikát, aby někdo v té době nechal vyrazit tři stovky chodeb jen proto, aby potvrdil, nebo vyvrátil svou domněnku. Tím, kdo se o to zasadil, byl tehdejší mecenáš, zakladatel Národního muzea v Praze, hrabě Kašpar Šternberk,“ vysvětluje Milan Brož.

Předpokládá, že letos v září, kdy se ve Skalné konají pravidelné seismologické semináře, už bude možné první úsek chodby navštívit.

„Při odkrývání nebudeme dělat žádná provizorní zabezpečení, ale definitivní profil, který bude odpovídat všem bezpečnostním požadavkům. Odkrytou původní štolu zpevní výztuhy a pažení. Bude se jednat o standardní důlní dílo, na které bude nutný projekt a na kterém budou pracovat profesionálové,“ ujišťuje Brož a dodává, že dohled nad postupem prací má Báňský úřad.