Cheb plánuje některé z půd otevřít návštěvníkům a vytvořit tak netradiční prohlídkovou trasu. Na projektu zpřístupnění unikátních stavebních památek pracuje městský Nadační fond Historický Cheb.
„Odborný průzkum ukázal, že se zde nacházejí i v evropském měřítku zcela ojedinělé dřevěné konstrukce, z nichž ty nejstarší vznikly ve 14. století,“ uvedl Michal Pospíšil, předseda správní rady fondu.
Podle jeho slov je na půdách domů chebského náměstí možné najít řadu zajímavostí. Například v rámci celé České republiky nejstarší hambalkový krov s podélným vázáním nebo nejstarší ležatou stolici s pětibokou prahovou vaznicí. Celá pětina krovů je přitom středověkých, téměř polovina pak z období baroka a renesance.
Chebské krovy se řadí k evropským unikátům
Závěr odborníků je jasný. Nikde jinde v tuzemsku neexistuje tak početný a z hlediska historického vývoje komplexní soubor krovů jako na měšťanských domech na chebském náměstí. Srovnatelně cenné soubory jsou k vidění pouze v několika málo historických městech západní Evropy.
„Chceme proto připravit prohlídkovou trasu, během které by zájemci mohli navštívit půdy přibližně pěti domů. Jeden vybraný prostor by měl být nasvícen speciálním expozičním osvětlením. Počítáme s tím, že prohlídky by se konaly ve skupinkách a s průvodcem,“ vysvětlil Pospíšil.
Vedle samotného zpřístupnění půd počítá projekt s vytvořením webových stránek, vydáním publikace a přípravou výstavy, která chebské historické krovy lidem komplexně představí.
Podle krovů vznikne i stavebnice
„Chceme také ve spolupráci s Národním památkovým ústavem vytvořit edukační programy pro děti i dospělé. Pro zájemce plánujeme výukové listy a různé materiály, ale rádi bychom vytvořili například i dřevěnou stavebnici, která bude krovy kopírovat,“ upřesnil Michal Pospíšil.
Realizace všech aktivit projektu Chebské krovy by měla stát asi 1,1 milionu korun. Město hodlá projekt také přihlásit do prestižní soutěže EU Prize for Cultural Heritage, které se přezdívá Oskar za památkovou péči. Podle Pospíšila by mělo být pro Cheb velkou výhodou, že projekt má už dnes podporu Národního památkového ústavu.
„Další výhodou je, že většina domů na náměstí je v majetku města. Všechny půdy jsou vyklizené a dobře udržované. Navíc se zde nebudovaly půdní byty, takže nic není zničené nebo uzavřené za sádrokartonovými deskami,“ doplnil starosta Petr Navrátil.
Nejzajímavějšími dřevěnými konstrukcemi na náměstí Krále Jiřího se mohou pochlubit objekty kolem Grünerova domu. Na protější straně náměstí patří k nejzajímavějším několik posledních domů na náměstí směrem k uličce, vedoucí k chrámu sv. Mikuláše.
