Jedinečnou atmosféru při obdivování zručnosti tesařských mistrů. Také to přinese zbrusu nová trasa, na níž budou moci lidé obdivovat a porovnat, jak se měnila jejich práce od čtrnáctého století do století devatenáctého. První návštěvníci by mohli unikát vidět na vlastní oči už letos v květnu.
„Chebské krovy jsou fenomén, který svým významem přesahuje hranice republiky a možná i střední Evropy. Na malé ploše zde najdeme konstrukce, které vznikaly v různých časových obdobích. Jsou zde krovy gotické, barokní, renesanční. Podobnou věc jinde v republice nenajdeme. Je jich tu tolik, že by zde mohl vzniknout historický atlas krovů. V Chebu je i nejstarší krov v České republice, kterou je konstrukce na františkánském klášteře. Lidé z celého světa by k nám mohli jezdit prohlížet, zkoumat a obdivovat um tehdejších stavitelů, kteří často práci odvedli bez jediného železného spoje,“ uvedla Marcela Brabačová, vedoucí oddělení kultury a cestovního ruchu chebské radnice.
Na začátku byla náhoda
Na to, že chebské domy v historickém centru města ukrývají takový poklad, se přišlo náhodou. Když se před několika lety začalo mluvit o tom, zda by bylo možné do vysokých půd chebských měšťanských domů vestavět byty, zadala radnice stavebně historický průzkum. Před odborníky se při procházení jednotlivými domy nečekaně otevřela cesta do minulosti.
„To, co Cheb nabízí, nemá ani Praha nebo třeba Krumlov. Máme v tomto směru skutečný unikát, který se zachoval ve velmi dobrém stavu a není napadený či poškozený,“ tlumočila Brabačová nadšená slova specialisty Michala Panáčka z České Lípy, který se chebským krovům intenzivně věnoval.
„Stavební historik vysvětluje jedinečnost krovů na souhře několika šťastných aspektů. Především Cheb byl v minulosti bohaté město. A tak zatímco se ve 14. století ve zbytku země stavěly domy pouze patrové, v Chebu kolem náměstí už rostly třípatrové domy s vysokými střechami a rozlehlými půdami,“ řekla Brabačová.
Střechy podle ní byly hned od začátku kryté pálenými taškami, aby dovnitř nezatékalo. „Cheb měl také štěstí, že zde poslední velký požár řádil v roce 1270. Pak už nikdy nehořelo tak, aby většina domů lehla popelem. Krovy jsou navíc velmi masivní a bytelné. Padla zde hypotéza, že možná tehdejší stavitelé věděli, že Chebsko je seismicky aktivní oblastí, a tak tomu stavby přizpůsobili,“ vysvětlila Brabačová.
Ožije příběh skladníka Hanse
Neméně důležitý byl i nedostatek peněz na rekonstrukci domů na náměstí v sedmdesátých letech minulého století, kdy hrozilo zničení památky, a také fakt, že město tyto domy nikdy neprodalo. Význam chebských krovů je tak veliký, že se město hodlá ucházet o cenu Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra.
„Výsledek té studie byl tak ohromující, že nešlo jej jen tak odložit. Je ale pravda, že pro běžného návštěvníka nemají půdy takové kouzlo jako třeba hrad nebo zámek. Proto jej tam chceme nějakým způsobem vdechnout. Při tvorbě prohlídkové trasy spolupracujeme s památkáři, kteří radí, jak památku představit tak, aby byla „živá“. Oslovili jsme herce chebského divadla, aby nám s oživením půd pomohli,“ uvedla Brabačová.
Díky tomu si na některé z půd návštěvníci poslechnou mluvený příběh běžného dne, kdy do města dorazilo zboží z Hamburku a bylo třeba, aby jej Hans uložil na půdě, která tehdy sloužila jako sklad.
„Přemýšlíme i o tom, že by výklad mohlo oživit stínové divadlo s hudbou, že by na stěně mohli lidé sledovat obrysy postav, shrbené pod těžkými pytli nebo vytahující zboží pomocí vrátku, jehož zbytky se tu také zachovaly,“ doplnila.
Otevření prohlídkové trasy doplní stálá výstava ve Františkánském kostele. Během vernisáže, která se uskuteční 11. května od 16 hodin, se zde představí i publikace, která se fenoménu chebských krovů věnuje. Vedle toho Cheb plánuje spustit vlastní webové stránky, které budou v trojjazyčné mutaci obsahovat základní informace, fotogalerii a rezervační formulář.
