Most nad řekou Ohře u Svatošských skal. Oblíbené místo na cyklostezce z

Most nad řekou Ohře u Svatošských skal. Oblíbené místo na cyklostezce z Kynšperka okolo Ohře až do Karlových Varů vyfotil Václav Lundák. | foto: Václav Lundák

Historie karlovarského horolezectví kráčí se Svatebním průvodem

  • 0
V padesátých letech minulého století se Karlovarskem potuloval pražský horolezec Miroslav Chytil. Hledal možnost využívat cvičných skal. Nenacházel je poblíž Mariánských Lázní, kam se přestěhoval, ani v Bečově. Nikde nebylo nic kompaktního, co by ho zaujalo.

V roce 1951 ho kamarád upozornil na skály poblíž Ohře na trase Karlovy Vary - Loket. Cvičný horolezecký ráj - Svatošské skály - byl objeven. Chytil vypráví, jak na skalách pilně cvičili, dokonce zde objevili tři staré cesty po německých lezcích: Nevěsta, Ženich, Svědkové. Němci jim říkali Svatební průvod. Páter, Muzikanti, Tchán, Tchýně, Zámek - skalní útvary Svatošských skal se brzy staly horolezeckými hity.

"Byli jsme spolu s mariánskolázeňským sochařem Jiřím Dvořáčkem vůbec prvními českými lezci ve Svatoškách," tvrdí ve svých vzpomínkách Miroslav Chytil.

Brzy se objevili ve skalách i Karlováci. Mezi prvními byl Miroslav Šturma, bratři Machové, Dezider Čorba, ale i oštěpař Václav Kučera, který se však později specializoval na sólové výstupy.

Slušné byly i ubytovací možnosti. Horolezci mohli přespávat v blízkém pionýrském táboře, kde byla k dispozici místnost s deseti kavalci. V létě se však většinou bivakovalo ve spacích pytlích na vrcholu Zámku. Lezcům však ztrpčovali pobyt hadi. Bylo tu hodně užovek a především zmijí, ale také ještěrky nebo dokonce netopýři.

V údolí Ohře se jen zřídka objevovali lidé. Oblast hraničila s vojenským pásmem a přístupová cesta do tábora vedla jen podél řeky. Opomíjenou krajinu si však brzy našli houbaři a rybáři.

Podle Chytila byl Slovan Mariánské Lázně tehdy jediným horolezeckým klubem v západočeském regionu. V roce 1956 navrhl Chytil - člen mariánskolázeňského klubu - Karlovarákovi Mirkovi Šturmovi, aby založil karlovarský horolezecký oddíl. Od té doby jsou karlovarští horolezci členy Slovanu Karlovy Vary.

Ve Svatoškách se objevovali i horolezci známých jmen: Ivan Gálfy, M. Volf, mistryně sportu Blažena Karásková. "Vždy v sobotu a v neděli tady bylo plno," vzpomíná Chytil.

Dlouho se ve skalách nic nestalo, až léto 1965 bylo nešťastné. Chytil přiznává, že si naplánoval jeden z prvovýstupů. "Jenže smyčka se mi vysmekla a já padal snad dobrých dvacet metrů," říká. Tehdy si zlomil čtyři žebra. "Kamarádi mě převezli lodí k silnici a zavolali sanitku."

Týden po Chytilově maléru spadl z Nevěsty Dezider Čorba. Byl sice zdatným lezcem, cestu na Nevěstu mohl lézt se zavázanými očima, bohužel se stala chyba. Ze skály se nečekaně zřítil a z bezvědomí se už neprobral. Událost mocně poznamenala zakladatele karlovarského oddílu Mirka Šturmu, který lezení zanechal.

K silným horolezeckým osobnostem patřili bratři Machové, Mádr, Sedlický, Prokop Linert, reprezentanti Miroslav a Alexandra Mikiškovi, Jiří Los, Jaroslav Zubač, Karel Vozáb, JIří Vojta a další.

Vrcholné období karlovarského horolezectví se počítá od roku 1998. V Karlových Varech se vytváří silná skupina alpinistů, kde ústředními postavami jsou Robin Baum a Vladimír Smrž. Skupina uskutečnila během pěti let čtyři náročné expedice do Himalájí.

V roce 1998 vystoupili Robin s Vladimírem na Targe Kang (7201 metrů) a o dva roky později dosáhli vysněného vrcholu Cho - Oyu a pokořili osmitisícovku (8201 metrů). Smrž horu na zpáteční cestě sjel na lyžích a stal se tak prvním Čechem, kterému se to povedlo.

Třetí expedice v roce 2002 vedla na Pik Lenina (7134 metrů). Pro nepříznivé počasí se karlovarští alpinisté dostali sto metrů pod vrchol, ale museli se vrátit. Ani další expedice v roce 2003 nevyšla. Peak 39 (7591 metrů) náporu horolezců také odolal. Hora, kterou ještě nikdo neslezl, se ubránila. "Hrozilo nebezpečí lavin, pod vrstvou sněhu zůstali dva Korejci, nechtěli jsme riskovat," vysvětluje Smrž.

Současným předsedou horolezeckého oddílu Slovanu Karlovy Vary je Tomáš Matějka. "Registrujeme padesát členů. V říjnu 2009 jsme lezli v Itálii, v plánu jsou i Tatry. Nezapomínáme ani na naše Svatošky. Čistíme je od náletů, obnovujeme jištění. Snažíme se uchovat naše hory i pro příští generace," říká Luboš Zahradníček.