Pořád čtu, jak nejprve něco zabrali nacisté, pak komunisté. Potřebuje ještě někdo další argument, že nacismus = komunismus?

pro pana Fogela: celkem o nic nejde, ale ještě v roce 1953 se vycházelo i z osmé a deváté třídy a já jsem v roce 1953 vyšel z deváté. Je to ale taková srandovní debata, hádajú sa o rozumné. Zdravím

pro pana Fogela:byl jsem v roce 1952 povinně se školou na chmelu. Teprve v říjnu mi bylo čtrnáct let. Jenom pro pořádek.

No a vzhledem k tomu, že se vycházelo z osmé třídy jste již měl Základní školu vychozenou. Má sestra to měla zrovna tak.

No hlavně že Sudeťáci furt melou o protiprávnosti "Benešových dekretů" :-)

A víte proč?

Článek je vpodstatě pravdivý. Jen je třeba:

- opravit: Po Mnichovu odešli jen ti Češi, kteří po roce 1918 přišli jako státní zaměstnanci, aby nahradili německy mluvící pošťáky, policisty, železničáře a finance.

- doplnit: Ještě předtím než Babuškové koupili "zbytkový statek", sebrala pozemková reforma statek Metternichům. Zbytkové statky byly motivačním nástrojem pro voliče agrární strany.

dalsi clanek, ktery prehlizi skutecnosti a predklada dejiny ponekud zhovadile nepresne ... dokud se nenaucite prijimat pravdu, nedospejete ...

Odsun původního obyvatelstva je patrný dodnes! Do volných nemovitostí se nahrnuli lidé z celé republiky,kteří neměli žádný majetek,nebyli schopni si žádný majetek pořídit a už vůbec ne jej spravovat! Takže domy začaly chátrat, ploty padat,zahrady zarůstat plevelem! Lidé tam dodnes volí komunisty,snad v domnění že jim zajistí životní úroveň kterou nejsou schopni si zajistit sami! PS. Vyrůstal jsem tam jako syn dosazeného hajného...

V "Sudetech" žiji, ano, to co popisujete v první části příspěvku je pravda (alespoň většinou). Ale situace se v posledních cca 10 letech výrazně změnila, a to k lepšímu. Nová generace se již o nemovitosti (včetně památek) stará a množství z nich se snaží i dobrat historie místa kde žijí. Jde to pomalu, ale identifikace s místem kde žijí je v pohybu. O tom svědčí i to, kolik obcí navázalo styky s místy (v Německu, Rakousku) kam byly po válce vyhnáni obyvatelé konkrétních obcí. Spolupráce je na vzestupu.

Jezdil jsem n a Chebsko a Karlovarsko s brigádami , zachranovat úrodu. Bylo to hrozné jak ty statky komunisté zdevastovali, s výstavných velkostatků se udělali Státní Statky, zpravovaných státními byrokraty, a tak nakonec s některých zbyly jen ruiny. Rád jsem se na brigády hlásil, protože zaměstnavatel mi musel platit múj plat a moc se tam nedělalo a když se sešla dobrá parta byla legrace. Přes všechnu snahu tam nahnat brigády s Prahy a vojáky, někdy i školy, úroda hnila na polích, řepa a brambory někdy zamrzly, protože se nepočítalo, že přijde zima. Jako školák jsem zase musel povinně na chmel. Nevím jak to ted zvládají soukromé podniky co nestačili zvládnout masy nakomandovaných pracovníků a vojáci.

Školáci tedy na chmel určitě nejezdili, to až ve studentském věku.

Školáci tak na brambory.

To jen pro pořádek.

Nejdříve se to sebralo Židům, potom němcům a pak proč ne úplně všem, když to zase tak moc nikomu nevadilo. Takový přirozený vývoj společnosti.

Nechápu, jak to ty vítězné mocnosti po válce vyjednaly. Vždyť němci nám měli platit válečné reparace aspoň tisíc let za ty škody co provedli A nějaké miliardy by se nám teď hodily

Vyjednaly, nesly totiž největší náklady.