Podle územně analytických podkladů krajského úřadu je jedno, jestli člověk bydlí u továrních komínů ve Vřesové nebo v lázeňském centru Františkových Lázní. "Úředníci sčítají jablka a hrušky," komentuje dokument starosta Jenišova u Karlových Varů Ivan Truksa.
A na konkrétních případech dokazuje, kde podle něj úředníci udělali chybu v 'hodnocení indikátorů pro pilíř Příznivé životní prostředí'.
V dokumentu z roku 2011 je například uvedeno, že satelitní městečko Jenišov má jen 12 procent plynofikovaných bytů. Podle starosty to není pravda "Plyn k vaření a topení používá 90 procent obyvatel," kroutí hlavou Truksa.
Mluvčí krajského úřadu Andrea Bocková uvedla, že smyslem podkladů, jejichž pořízení krajům ukládá zákon, není hodnocení nebo srovnávání jednotlivých obcí. "Slouží v první řadě pro územně plánovací činnost a také pro dlouhodobé sledování vybraných jevů," vysvětluje mluvčí.
FaktaJak je kde příznivé životní prostředí Nejlepší: 1. Prameny (18 bodů) 2. Boží Dar (15 bodů) 3. Stříbrná, Potůčky, Rovná (14 bodů) Nejhorší: 1. Citice (-21 bodů) 2. Jenišov (-19 bodů) 3. Dolní Rychnov (-17 bodů) Zdroj: Územně analytické podklady Karlovarského kraje - 2011 |
I další údaje podle starosty Truksy neodpovídají realitě. V dokumentu je například uvedeno, že odkanalizovaných je v Jenišově pouze 14,8 procent bytů. Ve skutečnosti to je přes 94 procent.
"K chybám v tabulce úředníci dospěli tak, že v případě plynofikace a kanalizace použili deset let staré údaje. Hájí se, že pracovali s tím, co měli k dispozici," kritizuje Truksa.
Jenišov tak nasbíral při hodnocení životního prostředí 19 záporných bodů, Vřesová 9 a Františkovy Lázně 7. V celkovém hodnocení pomocí známek (od minus dva po plus dva) pak měla všechna tři místa minus dva, stejně jako Citice, které mají 21 záporných bodů.
Údaje zaskočily i starostu Františkových Lázní Ivo Mlátilíka. "Myslím si, že hloupou studii dělali analfabeti. Není přece normální dávat na stejnou úroveň světoznámé Františkovy Lázně, Vřesovou a Jenišov. Poradil bych úředníkům, aby šli dělat zahradníky do našich krásných parků," nebere si servítky Mlátilík.
Vřesová je na tom téměř stejně jako Františkovy Lázně
Vedení Františkových Lázní argumentuje tím, že v centru města nesmějí jezdit ani parkovat auta a město nemá žádné továrny. "Zaplaťpánbůh, že se s námi v životním prostředí srovnala Vřesová. Držím palce, aby jí dlouho vydržely voňavé parky a zázračné léčivé prostředí," říká ironicky starosta Mlátilík.
Místostarosta Vřesové Vlastislav Hlávka je velký obecní patriot. Je hrdý na nové moderní hřiště. Rovnou ale přiznává, že by raději bydlel jinde než ve Vřesové, i když už palivový kombinát tak nezapáchá.
"Je nesmysl, aby Vřesová i lázně dostaly stejnou známku. Nejraději bych chtěl bydlet v milionářské čtvrti v Jenišově," dodává Hlávka.
Mezi obce s nejlepším životním prostředím v regionu podle krajského úřadu patří například Prameny či Potůčky. Ale už příští rok se může žebříček změnit.
"Dokument jednou za dva roky aktualizujeme. Zpracovatelé vycházejí především ze statistik a informací od poskytovatelů údajů, mezi které patří ministerstva, památkové úřady a podobně. Vlastní průzkum je zastoupen nejméně," popisuje vznik dokumentu mluvčí kraje Bocková.
Hodnotí se i soudržnost lidí
Územně analytické podklady obsahují i tabulky měst a obcí podle soudržnosti obyvatel.
"Když přijdu k nám do hospody, tak tam sedí třeba deset chlapů, a každý u jednoho stolu. V nedaleké Mírové pije pivo také deset hostů, ale všichni sedí společně. Čím více obyvatel, tím je podle úředníků větší soudržnost lidí. Je to ale hloupost," komentuje podklady jenišovský starosta Ivan Truksa.
Mírová dostala minus 8 bodů, Jenišov minus 1. Za neobjektivní považuje hodnocení i jednatel dobrovolných hasičů v Mírové Josef Sinkule.
"Jsme na tom lépe než v Jenišově, protože všichni držíme spolu," říká hasič. Připomíná, že se mírovští hasiči starají o dětské dny, mikulášskou, stavění májek a o další kulturní a společenské akce. Následně je všichni zhodnotí u piva. A osamocený u stolu nikdo nesedí.
