Čerstvě nalezený trs penízovky sametonohé.

Čerstvě nalezený trs penízovky sametonohé. | foto: Jiří Pošmura

Houbaři chodí po lesích s lopatkou a sněžnicemi. A neodcházejí s prázdnou

  • 0
S vojenskou lopatkou na odhrabávání sněhu, sněžnicemi a termoskou horkého čaje nebo svařáku. S takovou výzbrojí nyní vyrážejí do lesů houbaři, kteří si pátrání po darech lesa neodpustí ani ve dnech, kdy vše sevře mráz a zem přikryje vydatná sněhová pokrývka.

A neodcházejí s prázdnou. „Úspěch ale bude mít jen ten, kdo zná místa, kde rostou, a dokáže houby ze sněhu vyhrabat,“ konstatuje chebský mykolog a bývalý dlouholetý předseda Mykologického klubu Slavkovský les Jiří Pošmura.

„V mrazech, které v posledních týdnech panovaly, moc plodnic v lesích nepřežilo. Troufám si tvrdit, že ani hlíva ústřičná, pro kterou jsem si v jiných letech do lesa chodil jako do mrazáku. Přesto se ale vyplatí na houby vyrazit. Pod sněhem, kde není taková zima, je možné najít penízovky sametonohé,“ uvádí.

A dodává, že právě ve středu, když šel od Chebu na Zelenou horu, na něj zpod sněhu vystrčily své oranžové hlavičky.

Penízovky podle odborníků rostou v období od října do března nejčastěji na dřevě opadavých stromů. Vydrží i velmi nízké teploty, nevadí jim ani deset stupňů pod nulou. Za mrazů sice zmrznou, ale jakmile teploty vystoupají, pokračují v růstu. Tato zimní houba je oblíbená i v lidovém léčitelství jako prostředek proti zánětům, nespavosti nebo na zvýšení imunity.

Ačkoli letošní na sníh bohatá zima úlovkům příliš nepřeje, houbaři ji vítají. Bílá pokrývka totiž udrží v lesích vláhu. „Pokud nepřijdou v květnu zase tropická parna, troufám si tvrdit, že by letošní houbařská sezona mohla být velmi dobrá,“ odhaduje Pošmura.

Podle jeho slov se houbaři mohou už v březnu či dubnu těšit na první smržovité, objevuje se třeba i šťavnatka březnovka. V květnu pak začínají růst první hřiby, kterým se právě pro období výskytu přezdívá májové.