Chebský mykolog Jiří Pošmura objevil na výšlapu po okolí Chebu kromě jedlých exemplářů i vzácné unikáty. Například ohnivec.
„Byl jsem na procházce v okolí Chebu a Františkových Lázní, v Tršnicích, ale i na Zelené hoře. Našel jsem ucho jidášovo, penízovku samotonohou i hlívu ústřičnou,“ podělil se o své úlovky Jiří Pošmura.
Prozradil, že ucho jidášovo nejčastěji roste na větvích bezu černého, penízovku, která je v lidovém léčitelství oblíbeným prostředkem proti zánětům, nespavosti nebo na zvýšení imunity, je nejlepší hledat na listnatých stromech, stejně jako hlívu.
„Tu najdeme výjimečně i na smrkových pařezech. Objevil jsem i vzácný svítivě oranžový ohnivec. Říkám těmto houbám květy lesa, protože jsou v zimním čase opravdu velmi krásným barevným zpestřením. Na Bečovsku roste i velmi vzácný ohnivec zimní, který má zbarvení do šarlatově červené a kulatý tvar plodnice, který později praská a vytváří dekorativní hvězdici. Ten ale na Chebsku nenajdeme,“ řekl Pošmura.
Podle mykologa způsobily růst zimních hub příznivé podmínky, které až donedávna v kraji panovaly.
„Ale ani sněhová pokrývka těmto houbám nevadí. Sníh působí jako peřina, pod ním se příznivá teplota udrží. Stačí vědět, kde rostou, vzít s sebou košík, lopatku a do termosky svařák. Přímo na místě pak stačí odházet závěj a mohu sbírat,“ popsal Pošmura s tím, že růst hub by zastavily třeskuté mrazy bez sněhu.
Ale ani ty zimním houbám nevadí. „Jsou mrazu dobře přizpůsobeny a mohou i lehce přemrznout. V jejich pletivech totiž není voda, ale zvláštní látka, jakoby takový přírodní fridex. Takže jim v nepříznivých podmínkách nepopraskají pletiva jako běžným houbám,“ vysvětlil Pošmura.
„V silných mrazech samozřejmě nerostou, ale jakmile nastane obleva, svůj růst bez problémů obnoví,“ dodal.
