Pamětní desku umístili na zeď v parku pod Nerudovou ulicí v Kraslicích. Rozšířili tak historii města o příběh hrdinky, o níž doposud v Kraslicích nikdo nevěděl. O příběhu statečné ženy, která byla držitelkou Čestného titulu Spravedlivý mezi národy, což je nejvyšší vyznamenání, které izraelský stát může udělit lidem jiné než židovské národnosti.
Neznámá hrdinka
„Když jsem loni dostal dopis z Německa od doktorky Doris Katheder, zkoprněl jsem. Dopis totiž obsahoval zprávu o úmrtí paní Gertrud Steinl, rodačky z Kraslic. Nevím jak vy, ale já jsem o jedné ani druhé dámě nikdy předtím neslyšel. A teď se ukazuje, že máme hrdinku, jejíž příběh vydá na celovečerní film,“ uvedl Petr Rojík, předseda místní kraslické skupiny Spolku Němců a přátel německé kultury v ČR.
Slavnostního odhalení pamětní desky se ujali Petr Rojík společně se starostou Romanem Kotilínkem. O její vysvěcení a požehnání se postaral páter Petr Fořt.
Ceremoniálu se zúčastnil také předseda karlovarské židovské obce Pavel Rubín. „Hrdinství, které projevila paní Gertrud, je dle mého názoru ještě větší než hrdinství, které projevili mnozí vojáci bojující na různých frontách. Říkám to z toho důvodu, že ti vojáci věděli, že jejich spolubojovník je nezradí. Toto ale nemohli vědět lidé, obzvláště německé národnosti, když někomu jako paní Gertrud pomáhali. Ti nemohli vědět, jestli je neudá třeba jejich soused, když na něco přijde. Proto si těchto lidí velice vážím,“ pronesl Pavel Rubín.
Místo studií pracovní nasazení
Gertrud Steinlová se narodila 17. března 1922 v Kraslicích. Po maturitě si v roce 1942 podala přihlášku ke studiu ekonomie, ale místo studia ji Říšská pracovní služba povolala k pracovnímu nasazení.
Nastoupila 1. listopadu 1942 do ropné a plynařské společnosti Karpathenöl ve městě Stryj, které se nacházelo v Němci obsazeném polském území v Karpatech (nyní je Stryj součástí Ukrajiny).
Pracovala tam jako obchodní asistentka do 31. května 1944. Od 1. září 1944 do začátku dubna 1946 pracovala v Kraslicích v pobočce AEG Apparatefabriken Treptow jako sekretářka technického ředitele. Tato firma vyráběla zápalná zařízení pro zbraně V2.
V dubnu 1946 byla Gertrud při odsunu Němců vykázána z rodiště v Kraslicích a vyhnána do americké zóny v Německu. Po získání trvalého bydliště v Norimberku pracovala jako stenotypistka v zahraničním oddělení Mezinárodního vojenského tribunálu. Zemřela 16. března 2020 v Norimberku ve věku 98 let.
Zachráněná Sarah Shlomi
Sarah Shlomi (nar. 1924), rodným jménem Stella Fröhlichová, byla Židovka z polského (nyní ukrajinského) Lvova. Před vznikem ghetta uprchla do měst Sambir a Stryj, kde se skrývala pod falešným jménem. Přežila jako jediná z vyvražděné rodiny. Gertrud Steinlová ji přijala do práce v rafinérii a stala se její nadřízenou. Také jednání Gertrud k ostatním dělníkům bylo mimořádně lidské.
Sarah se Gertrud svěřila, že je Židovka, a ta jí pomohla obstarat úkryt a falešné dokumenty znějící na jméno Jadwiga Kamianka. Později se Gertrud podařilo propašovat Sarah/Stellu/Jadwigu při dobrodružné cestě vojenským vlakem do Berlína a následně k rodičům do Kraslic. Rodiče přijali Sarah domů jako služebnou a chovali se k ní tak, jako by byla jejich vlastní dcera.
Sarah/Stella/Jadwiga, která přišla do Kraslic v květnu 1944 jako polská emigrantka, vypověděla před izraelskými úřady: „Ačkoliv jsem jako tehdejší Polka dostávala zmenšený příděl potravinových lístků, směla jsem od prvního dne jíst u společného rodinného stolu. Musím říci, že mě přijali jako vlastní dceru. Během mé nemoci se o mě paní Steinl obětavě starala. Přišla jsem do Kraslic nemocná, úplně vyčerpaná a zcela bez prostředků. Při mém odchodu z Kraslic jsem byla dobře živená, velmi dobře oblečená, a dokonce mi paní Steinl dala svatební výbavu. Manželé Steinlovi měli kvůli mému přijetí do rodiny často nepříjemnosti a velké spory s příslušnými politickými místy, ale vždy se jim podařilo ochránit mě před zásahy nacistických orgánů.“
O Gertrud vypověděla: „Paní Steinl mi nesčíslněkrát pomohla a stála při mně v nebezpečných situacích, aniž za to někdy dostala protislužbu nebo něco požadovala. Pomáhala i jiným Židům v nouzových situacích.“
Spravedlivý mezi národy
Yad Vashem, izraelský úřad pro zvěčnění památky mučedníků a hrdinů v Jeruzalémě, zařadil Gertrud Steinlovou do Soupisu spravedlivých mezi národy pod č. 1618.
Čestný titul Spravedlivý mezi národy je nejvyšší vyznamenání, které izraelský stát může udělit lidem jiné než židovské národnosti.
Ve zdůvodnění se píše: „Gertrud Steinl, sudetská Němka, pracovala jako mistrová v Karpaten-Oel AG v polském městě Stryj. Její vztah k zaměstnancům byl laskavý a lidský. Když se jí jedna z jejích údajně polských zaměstnankyň svěřila, že je Židovka, Steinl se o ni postarala a podstoupila veškerou námahu, aby jí našla úkryt. Přivedla tuto pracovnici – Sarah Shlomi, rozenou Fröhlich – ke svým rodičům do Kraslic, ale neprozradila jim její židovský původ. Shlomi u nich zůstala do konce války. Pracovala nejprve jako služebná v domácnosti a později v muniční továrně.“
Podle starého židovského přísloví „kdo zachrání lidský život, zachrání celý svět“ byly co nejdůkladněji prověřeny došlé návrhy a doporučení pro Yad Vashem. Mezi přibližně 1 500 lidmi, kteří dosud obdrželi titul Spravedlivý mezi národy, je více než 100 Němců. Všichni, kteří obdrželi toto vyznamenání, mají právo vysadit strom v Aleji spravedlivých v Jeruzalémě.
Necítila se být hrdinkou
„Bylo zapotřebí dávky nebojácnosti a odvahy. Jen tak to bylo možné... Někdy jsem byla překvapena sama sebou, ale až dodatečně... Necítila jsem se být hrdinkou, i když jsem jí byla... Jsem jako kaktus, navenek bodlinatá, ale uvnitř měkká.“ Tak o sobě mluvila samotna Gertrud Steinlová.
V roce 2019 obdržela německé státní vyznamenání – Spolkový kříž za zásluhy se stuhou, předala jí ho tajemnice státní kultury Anna Stolzová a spolu s ní primátor Norimberku Ulrich Maly.
