Aktivita klíšťat vyjadřuje podíl počtu těch parazitů, kteří jsou připraveni k napadení hostitele vzhledem k jejich celkové populaci.
„Klíšťata se probrala naráz. Oteplilo se ve všech nadmořských výškách poměrně rychle, a díky tomu začala být aktivní už začátkem dubna,“ vysvětlil pozorovatel počasí ze Šindelové Rudolf Kovařík.
Krajská hygienická stanice každoročně provádí monitoring infekčnosti klíšťat. Její pracovníci vytipovali sedm lokalit, kde se už dříve nakažená klíšťata vyskytla. „V rámci terénního sběru odchytily pracovnice krajské hygienické stanice celkem 345 klíšťat,“ informovala mluvčí krajské hygienické stanice Michaela Zajíčková.
Parazity pak vyšetřili odborníci ve Zdravotním ústavu Ostrava, kde u nich byla zjištěna lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Nakažená klíšťata pocházela z Abertam, Lokte nebo Lubů.
„Je však nutné říci, že pozitivní nálezy u testovaných klíšťat ještě neznamenají, že došlo k přenosu nákazy na člověka a negativní nálezy nevylučují možnost, že došlo k nákaze osoby pohybující se ve vybrané lokalitě prostřednictvím jiného klíštěte, které ušlo testování,“ upozornila Zajíčková.
Jak se nakažení vyvarovat? Nejsnadnější je očkování. „Proti klíšťové encefalitidě se očkuje celý rok. Klíště nemá diář s vyznačením sezony. Očkování proti encefalitidě nepatří mezi ta povinná, většina zdravotních pojišťoven na něj ale přispívá,“ sdělila Zajíčková.
Toto očkování se aplikuje ve třech dávkách, kdy dostatečná ochrana před nemocí nastoupí až dva týdny po druhé dávce. „Doporučujeme zahájit očkování před nástupem aktivity klíšťat,“ upozornila Zajíčková.
Karlovarský kraj patří mezi nejrizikovější v republice
V roce 2017 v Karlovarském kraji onemocnělo klíšťovou encefalitidou sedmadvacet osob, v roce 2016 se nakazilo šestnáct lidí. I přesto, že Karlovarský kraj patří mezi nejrizikovější v republice, o očkování se zajímá minimum lidí. Dvanáct procent celkové populace klíšťat v regionu je pozitivních na lymskou boreliózu. Proti ní zatím očkování neexistuje.
Klíšťata neohrožují jen lidi, ale i domácí mazlíčky. „Klíště může přenést spoustu chorob i na psy. Konkrétně teď řešíme spoustu takzvaných lokálních reakcí. Ať už jde o otoky nebo absces. Je to reakce imunitního systému a záleží na tom, jak citlivý ho pejsek má. Měli jsme tu s otokem už i kočku,“ řekla veterinářka ze Dvorů.
Ale i psy a kočky lze před parazitem ochránit. „Účinných a zároveň bezpečných preparátů je hned několik. Velmi dobře působí tablety, kapky za krk nebo obojky. Některé přípravky, které jsou na trhu dlouho, už ale nezabírají. Klíšťata jsou vůči nim imunní,“ vysvětlila veterinářka.
Klíšťata nebyla vždy přenašeči nebezpečných nemocí. „Klíšťata tu byla po staletí, ale infikovala se až v posledních padesáti letech. Jakým způsobem k tomu došlo, je dnes jen těžko dohledatelné. Kde a kdy se to stalo, už nikdo neví, ale způsobila to chemizace krajiny. Jinak tady tato onemocnění nikdy nebyla. Klíšťata byla běžnou součástí života. Normálně s námi žila,“ vysvětlil Rudolf Kovařík.
Dnes se výskyt parazita rozšířil o místa s nadmořskou výškou kolem tisíce metrů. Podle Kovaříka je tam dostala divoká zvěř. Klíště se na člověka přisaje nejen v lese, ale i v parku ve městě.
