Zimovčák si krátce po startu vyzkoušel tvrdost asfaltového povrchu, když při přejíždění kolejí u Hazlova z vysokého kola spadl. Kolo nadskočilo a jezdce náraz katapultoval ze sedla. Z kolize si naštěstí odnesl jen pár oděrek.
„Přidat se může každý. Na kousek, jednu etapu nebo celou trasu. V pelotonu je možné potkat mnoho známých tváří a osobností. Hned na start v Aši se postavili profesoři Pavel Pafko a Jan Pirk, na trase se připojí Gábina a Petr Koukalovi, paralympijský reprezentant Jirka Ježek, peloton doprovodí se svou Tatrou Karel Loprais,“ vypočítává koordinátorka projektu Markéta Střížová.
Dodává, že organizátorům se v předcházejících ročnících pro onkologicky nemocné děti podařilo získat přes 11 milionů korun, přičemž ujeli více než 13 tisíc kilometrů a navštívili 3 120 měst a obcí.
„Jako sportovec dobře vnímám, že se k pelotonu průběžně přidávají stovky lidí, které tak spojí zdravý životní styl, radost z pohybu a snaha pomoci těm, kteří to potřebují. Letošní cyklojízdu bereme s velkým respektem. Deset let křižování republikou, to je již pěkná řádka lidí zapojených do projektu. Těší nás ta podpora a nesmíme ji zklamat. A také je to závazek k dětem. Naši podporu si zaslouží,“ říká na první zastávce v Chebu Josef Zimovčák.
Ještě dnes dojedou cyklisté do Sokolova, odkud ve čtvrtek zamíří k hranicím kraje. Poté naberou směr na Žatec.
Jubilejní ročník podpořili i partneři projektu. Například zvonař Jan Šeda z malé vísky v Orlických horách odlil zvony, na kterých jsou podpisy známých osobností.
„Jeden zvon bude pro účely sbírky vydražen. Svoje jméno a osobu vložil do projektu i profesor Jan Pirk, k němuž neodmyslitelně patří společenská vázanka, motýlek. A ve spolupráci s firmou Jacosetie vznikla limitovaná série motýlků. Také další partner, zlatnictví z Lužic, podpoří děti prodejem limitované série stříbrných přívěsků. Zkrátka chuť pomáhat je velká. A to je dobře,“ shrnuje koordinátorka Martina Střížová.
Cyklojízda Na kole dětem vyrazila ve středu 29. května z Aše a skončí v sobotu 8. června ve Znojmě.
Pády prostě k vysokému kolu patří, říká ZimovčákNa vysokém kole jezdí Josef Zimovčák už více než tři desetiletí. „Ale mám pocit, že se stále učím,“ směje se. Pak ale přiznává, že osvojit si úplné základy, tedy jak bezpečně nastoupit a sesednout, je otázkou přibližně dvou dnů. „Pak už je to hodně o tréninku. Ale nezastírám, že pády prostě k vysokému kolu patří,“ doplňuje. S vysokým kolem se Josef Zimovčák úplně poprvé setkal, když jel v roce 1975 z Ostravy na kole na spartakiádu. „Jako chlapec jsem pěstoval cyklistiku a tehdy jsem to kolo poprvé uviděl. Velmi mne zaujalo, ale byla to nedostupná historie. O deset let později jsem se shodou náhod k takovému kolu poprvé dostal. Bylo v dezolátním stavu, s kamarády jsme ho svařili, opravili, místo gumy dali hadici na zalévání, a jelo se. Když pak přišla nová doba, začal jsem na vysokém kole jezdit i závody,“ dodává Josef Zimovčák, který se stal v jízdě na vysokém kole několikanásobným mistrem světa i republiky. |