Aby přes zimu nezlenivěl, chodí pilně do fitka, kde rád poradí i o čtvrt století mladším kolegům z karlovarského Klubu českých turistů, jak mají správně zvedat ruční činky.
Při návštěvách manželčina tatínka v jihočeské Volyni neopomenul vždy zajít do rodinného skleníku. „K obědu se jako příloha totiž podávaly maximálně čtyři salátové listy. To pro mne bylo sousto tak za jeden zub. Takže jsem vlezl do skleníku pro přídavek a hned bylo po úrodě salátu. Zeleninu rád baštím stále,“ vzpomíná jubilant.
Před nedávnem oslavil devadesátku. Přiznal, že ještě před lety vykouřil až 15 cigaret denně. Nepohrdl ani skleničkou tvrdého alkoholu nebo vína. Jak dnes říká, přestat kouřit chtěl v životě mnohokrát, předsevzetí mu ale nikdy dlouho nevydrželo. Až v důchodu si řekl - dost! A s cigaretami ze dne na den skončil.
Na služební cesty jezdil na kole
Nadbytek pohybu měl František Kováč při nesčetných služebních cestách. Dnes to vypadá neuvěřitelně.
„Manžel pracoval jako referent pro brannou výchovu a sport na krajském výboru Československého svazu mládeže. Při jednom mládežnickém sjezdu v roce 1954 bylo v tombole jízdní kolo značky Favorit, které nikdo nevyhrál. Takže si ho František koupil na splátky a pak na něm jezdil na služební cesty třeba z Varů do Aše a zpátky. Za den někdy ujel i 130 kilometrů,“ uvedla jubilantova manželka Ludmila Kováčová.
Na svého životního partnera prozradila, že má celý život zálibu ve sportu, hlavně v gymnastice. Od roku 1954, kdy se Kováčovi přestěhovali do Karlových Varů, chodil cvičit ve všední dny. Cvičil i v neděli dopoledne v tělocvičně Základní školy Dukelských hrdinů. Aktivně se v roce 1955 zúčastnil I. celostátní spartakiády, na další o dvacet let později vedl oddíl starších chlapců.
Léčba tubery trvala rok a půl
Do České republiky přišel vyučený truhlář František Kováč jako reemigrant z Rumunska v roce 1950. V Hranicích u Aše se věnoval svému řemeslu, po návratu z vojny se v organizovaném náboru přihlásil do Jáchymovských dolů.
Z havířiny dostal tuberkulózu. Léčil se z ní rok a půl. Během léčby začal dálkově studovat stavební průmyslovku, na které později úspěšně maturoval. Posledních 18 let před důchodem pracoval na stavebním odboru okresního národního výboru.
Lékaři konstatují, že turistika není jen příjemným zážitkem z pohybu na čerstvém vzduchu a potulováním v přírodě. Může mít významný přínos pro zdraví, protože kromě vytrvalosti a síly rozvíjí i rovnováhu a reakční schopnosti. I to mohlo přispět k dožití se vysokého věku.
Poznatky lékařů si jubilant potvrdil v praxi. Manželé Kováčovi se s karlovarským Klubem Českých turistů zúčastnili mnoha zahraničních zájezdů. Namátkou byli v Ligurii, Bretani, Toskánsku, Švýcarsku a na Ukrajině. Říkají, že nejkrásněji je však u nás doma.
Téměř ze všech cest vznikly nejprve fotografie, pak černobílé záběry kamerou osmičkou na péro a nakonec digitální videokamerou. Ta je velkým koníčkem Františka Kováče.
Na výletech vznikají přátelství
Turistice se přičítá i blahodárný vliv na rozvoj psychosociálních vlastností člověka. „Něco na tom určitě je. Bez nějakých zábran si na akcích klubu turistů popovídám o osobních věcech, se kterými bych se nesvěřil ani kolegům v práci,“ vysvětlil František Kováč.
Dodává, že je mu na výletech dobře mezi těmi všemi amatérskými kuchařkami, zahrádkáři, pletařkami, paličkářkami i abonenty divadel i koncertů vážné hudby. Poslední dobou přibyly i telefonistky, které pronikají do tajů chytrých telefonů.
Dojatému jubilantovi osobně přáli k devadesátinám zástupci karlovarského Klubu českých turistů při TJ Slovan Karlovy Vary a Seniorů České republiky (SČR) z náměstí Dr. Marie Horákové 4. Manželé Kováčovi jsou členy obou spolků. Zástupci turistů navštívili Františka Kováče doma a přinesli mu dárkový poukaz. Ženy z SČR upekly oslavenci patrový dort velký jako kolo od vozu a připravili pro něj ve své klubovně občerstvení.
„Máme z aktivního pana Kováče radost. Jezdí s námi na zájezdy, výlety a další akce. Přišel i na ples do Alžbětiných lázní,“ pochvalovala si předsedkyně SČR Marie Wrbíková. Už teď se těší na oslavy Františkových pětadevadesátin.
