„Hlava sochy je prasklá a bude nutné ji vyměnit,“ uvedla Simona Marková z odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti, které vykonává nad restaurováním sochy odborný dohled.
Navíc odborníci zjistili, že hlava Goetha, který stojí nedaleko loketské základní školy, není původní. Na rozdíl od zbytku skulptury, vytesané z pískovce, byla vytvořena formou výdusku, tedy technikou odlitku z umělého kamene, napodobujícího přírodní kámen.
„Výdusek je horizontálně prasklý. S restaurátory bylo dohodnuto, že kopii hlavy, která stávající nahradí, vysekají z přírodního kamene,“ řekla Marková s tím, že konkrétní druh kamene, barva a struktura musí být co nejpodobnější originálu.
Obnovu sochy zadalo město Loket a provádí ji pražští restaurátoři Zuzana Kačerová a akademický sochař Jiří Kačer. V těchto dnech sochu zbavují nejrůznějších nečistot, které spolu s povětrnostními vlivy poškozují povrch uměleckého díla. Poté poškozená místa opraví.
„Plastická retuš bude prováděna pouze tam, kde by chybějící části narušovaly celkové vnímání díla, nebo na místech, kde by hrozilo další poškozování sochy například zatékáním dešťové vody,“ upřesnila Simona Marková.
Před deštěm by sochu měl uchránit i nástřik látkou, která omezí vsakování vody na plochách, které při dešti nejvíce trpí.
„Celkem budou stát restaurátorské práce 235 tisíc korun. A to včetně vytvoření nové hlavy, které přijde na řadu příští rok,“ uvedla Eva Krátká z Městského úřadu v Lokti.
Autor díla, sochař Willibald Russ, se narodil v roce 1888 v Krásně. Studoval na keramické škole v Teplicích – Šanově a poté sochařství na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. V roce 1920 se vrátil do Krásna a v následujícím čtvrtstoletí vytvořil řadu umělecky hodnotných plastik a skulptur po celém regionu.
Kromě kamenné sochy J. W. Goetha v Lokti odlil bronzovou sochu tohoto německého génia rovněž pro Mariánské Lázně, která byla ale zničena nacisty v roce 1941.
Russ je rovněž autorem náhrobku archeologa a historika Antona Gnirse v Chomutově. V roce 1933 vypracoval Russ návrh rozhledny v Krásně. Jeho patrně nejznámějším dochovaným dílem jsou Egerlandská kamna, která vytvořil na objednávku chebského národopisného muzea v letech 1941 – 1944 a která jsou na Chebském hradě.
