„Jakmile jsme nabídku dostali, začali jsme o koupi jednat. Chebská monstrance je výjimečná památka. Byla vyrobena v 15. století pro chrám sv. Mikuláše. Nese na sobě mimo jiné chebský znak, což dokazuje, že byla vytvořena pro město, byť to byla církevní záležitost. Myslím, že každý hrdý patriot by to měl ctít,“ uvedl místostarosta Chebu Michal Pospíšil.
Doplnil, že o vzácný předmět projevili zájem také premonstráti ze Strahovského kláštera.
MonstraceMěří 109 centimetrů a na její výrobu bylo použito 7,2 kilogramu zlaceného stříbra. Připomíná příčný řez pětilodním chrámovým prostorem. Z každé strany centrální skleněné schránky na hostii, která je zdobena věží s ukřižovaným Kristem, je dvojice baldachýnů. Pod nimi stojí na soklu drobné plastiky andělů světlonošů držících dlouhé svíce. Pod levým krajním baldachýnem je postava sv. Mikuláše, pod pravým pak stojí sv. Alžběta. Monstranci krášlí šestice dalších plastik, noha se širokou podstavou je ozdobena medailony s říšskou orlicí, křížem řádu německých rytířů, znakem města Chebu a Království českého. |
Monstrance by ale podle jeho slov měla zůstat doma. „Zvlášť tady u nás, v chebském regionu, který si prošel po druhé světové válce mnoha změnami, by podobné předměty měly pomoci vytvářet kontinuitu historie města. Je to špičkové dílo spjaté s Chebem, jehož stáří je odhadováno až na 600 let. S velkou pravděpodobností je monstrance dílem chebských zlatníků. Někteří znalci však nevylučují, že vznikla v proslulých zlatnických dílnách Norimberku,“ řekl Pospíšil.
Počet dodnes dochovaných gotických procesních monstrancí na území České republiky je podle jeho slov minimální. Tyto předměty se používaly zejména při poutích a procesích.
Nejbližší podobnou mají až u Kutné Hory
Nejbližší typovou paralelou k chebské monstranci je pověstná monstrance z cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory, ta je jednou z pouhých deseti dochovaných gotických monstrancí v Evropě.
Pokud město unikát získá, zvažuje, že jej vystaví například ve zrekonstruovaném kostele sv. Kláry, kde je signalizační bezpečnostní systém, nebo jej zapůjčí muzeu. „O koupi však nejprve musí rozhodnout zastupitelé,“ sdělil Pospíšil.
Dohoda není ještě jistá
Záleží však také na tom, zda se radnice s chebskou farností na prodeji vůbec dohodne. Chebská farnost chce totiž podle posledních zpráv o prodeji ještě jednat.
„Rozhodli jsme se náš původní souhlas s prodejem odložit a před dalším jednáním se nejprve sejít u kulatého stolu. Ve spolupráci s krajem, městem, muzeem a galerií bychom rádi našli nejvhodnější způsob, jak takto významnou památku převést na jiného vlastníka, pronajmout či představit veřejnosti,“ doplnil chebský farář Petr Hruška s tím, že je škoda, když lidé nemají možnost nevyužívanou monstranci vidět.
Farnost však podle něj nemá dostatečnou finanční, organizační ani odbornou kapacitu pro bezpečné vystavení díla přímo v chrámu. Peníze, získané z prodeje unikátu, plánuje vložit do fondu na opravu střechy Mikuláše. Monstrance patřila k velmi významným chrámovým předmětům.
Důkazem je puncovní označení z roku 1809, kterým je vyňata ze zabavení pro státní poklad. Tehdy totiž po prohrané válce s napoleonskou Francií byla v rámci rekvizic drahých kovů původně zabavena a určena k likvidaci, tedy přetavení. Chebští měšťané však uspořádali sbírku a díky tomu se ji podařilo vykoupit a navrátit zpět.
