Ze vzniklé ztráty tvoří něco přes osm milionů korun nájem, který letiště platí svému majiteli. Tím je kraj. Další přibližně tři miliony korun jsou odpisy.
„Reálná ztráta na provozu tak je zhruba 3,6 milionu korun a situaci už jsme začali řešit. Máme nové linky, nové výnosy a na letišti došlo k úsporám, ovšem nikoli na úkor výplat, ty naopak vzrostly. Uvidíme, jak to bude dál, protože provoz letiště závisí i na politické situaci. Věřím, že v roce 2019 už budeme v černých číslech,“ uvedl krajský náměstek pro dopravu Martin Hurajčík.
Situaci zachraňuje ruská nízkonákladová společnost
Krajští zastupitelé na svém dubnovém zasedání hodili letišti záchranné lano, když mu poslali 10 milionů korun z přebytku hospodaření. Jinak by se mohlo ocitnout ve finančních těžkostech. Před těmi jej doposud chránil naspořený zisk z předešlých let. Situace už by se ale podle ředitele letiště Václava Černého neměla opakovat.
„Díky spolupráci s ruskou nízkonákladovou společností Pobeda a tomu, jak se momentálně vyvíjí jednání o letech v příštím roce, jsem optimista. Myslím, že nic takového už letiště od kraje potřebovat nebude. S informacemi, které mám, se domnívám, že je to jednorázová pomoc,“ řekl na zastupitelstvu Černý.
Letišti by se zase mělo začít dařit. Ruská společnost Pobeda zavádí novou linku a v plánu jsou i další objednané či předběžně dohodnuté charterové lety.
Vedení kraje předpokládá, že ve ztrátě bude ještě příští rok, nicméně odbavit už by mělo 50 tisíc pasažérů. Loni jich bylo pouze 25 tisíc.
Letiště je závislé na cestujících z východu
„V roce 2019 bychom se chtěli vrátit zpět na 100 tisíc cestujících,“ řekl Martin Hurajčík. Kraj podle něj vyjednává o nových linkách východním, západním i jižním směrem.
„Ať se nám to líbí, nebo ne, pro nás je důležité, aby se vrátily linky z Ruské federace i z bývalých sovětských zemí. Návštěvnost těchto hostů se v Karlovarském kraji zvyšuje a musíme dojednat, aby se obnovily bývalé linky,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová.
To jsou například spoje s Jekatěrinburgem, Ťumení, Petrohradem či Uzbekistánem, do nějž se létalo loni a linka byla velmi žádaná. „Samozřejmě musíme mít nějakou dlouhodobou vizi, která se bude naplňovat, a chceme, aby letiště bylo v plusových číslech. Má obrovský potenciál a musíme ho umět využít,“ podotkla hejtmanka.
Martin Hurajčík přitom prozradil, že jednou ze zamýšlených cest, jak pomoci letišti, je i zřízení pobočky školy pro výcvik pilotů civilních letadel. Ta vyučuje hlavně zahraniční studenty.
„Během dvou až tří let budou celosvětově chybět statisíce pilotů civilních letadel. Jednáme s jednou z největších společností, která spolupracuje i s univerzitami pro letecké piloty. Teoreticky by si v Karlových Varech mohla zřídit pobočku už v příštím roce,“ řekl náměstek.
Škola má podle něj velký záběr směrem na Čínu a Japonsko a je velmi žádaná. Studenti v ní absolvují půlroční a roční cyklus studia. „Letišti by to pomohlo z hlediska ekonomiky. Samozřejmě o to usilují i jiné kraje a my bychom chtěli, aby byla u nás,“ doplnila Jana Vildumetzová.
