Jiří Henzl, hlavní koroner v Karlovarském kraji.

Jiří Henzl, hlavní koroner v Karlovarském kraji. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Čtvrt století pomáhal zraněným, teď jako koroner ohledává mrtvé

  • 4
Jezdil přes dvacet let k pacientům jako lékař rychlé záchranky. Od 1. ledna Jiří Henzl sestavil a vede tým koronerů, kteří vyrážejí do terénu ohledávat zemřelé.

Ve své pracovní době by ohledání těl měli dělat obvodní lékaři. Ti ale mívají čekárny plné pacientů a jim se podle vyhlášky věnují přednostně.

Novou službu koronera vytvořil a dvěma miliony korun letos dotuje Karlovarský kraj, aby ulehčil Zdravotnické záchranné službě. Ta prohlídku zemřelých až donedávna zajišťovala, byť tyto dvě činnosti spolu téměř nesouvisí.

Stávalo se, že lékař ohledávající zemřelého čekal na příjezd policie nebo naopak policie na lékaře záchranky, který mezitím dostal výzvu z dispečinku a spěchal zachraňovat životy.

Odpadá i čekání příbuzných, až doktor přijede nebožtíka prohlédnout a vyřídit administrativu s tím spojenou.

"Zavedení služby koronera už nezatěžuje záchrannou službu a nenarušuje její výjezdy," říká koroner Henzl. Koroneři se střídají ve službách. Mají k dispozici služební auto a stanoviště na záchrance uprostřed kraje v Sokolově.

V Anglii slouží koroner v případech nejasných úmrtí. U nás je to jinak.
My provedeme ohledání u všech zemřelých. K nejasným případům se volá soudní lékař, který pak provádí pitvu. Já vypisuji list o prohlídce mrtvého.

Jak bývá koroner vytížený?
Jsme v začátcích - od 1. ledna. Za službu máme průměrně tak dvě ohledání.

Službu musíte trávit na záchrance?
Můžeme být i doma na telefonu. Dostali jsme k dispozici služební auto. Dispečink mi zavolá, kde se mrtvý nachází, já si místo zadám do navigace a jedu.

Co všechno ohledání zahrnuje?
Prohlídku zemřelého, dále vyplňuji příslušné dokumenty s údaji o dotyčném a o příčině smrti. Zemřelí jsou pak většinou předmětem pitvy. Administrativa zabere tak tři čtvrtě hodiny.

Kolik koronerů v kraji pracuje?
Bylo nás deset, pak si to někteří rozmysleli. Zůstalo nás pět, což je přechodný stav. Jako optimální vidím počet osm až deset lidí. Musíme doplnit stavy, takže nabízím práci dalším lékařům.

Kdo se může stát koronerem?
Kterýkoliv lékař s atestací.

Proč ona pětice odmítla? Práce je hůř placená?
Lékaři ji nechtějí moc dělat. Pro většinu je prioritní životy zachraňovat. Patologové a soudní lékaři ji vykonávat nemohou kvůli "střetu zájmů", nemohli by pak dotyčného přijmout k pitvě. Jestli je práce hůř placená, nelze říci. Záleží, s čím bychom výši mzdy porovnávali. Samozřejmě, že průměrný plat lékaře je jiný než plat koronera, ale jde také o úplně jinou práci. Dle mého názoru je systém odměňování nyní nastaven slušně.

Vaši podřízení jsou lékaři ze záchranky?
Někteří slouží na záchrance a zároveň si vzali služby koronerů. Podařilo se najít i lékaře externí.

Nejsou pak lékaři přetíženi?
Myslím, že se to dá zvládnout. Mají na záchrance jiný systém služeb s dny volna, takže kývli na pozici koronera.

Není to depresivní - jezdit jen ohledávat zemřelé, kde jste už jako lékař zbytečný?
Za 23 let jsem zažil všechno možné, takže jsem spíše už zvyklý. Pokud by někdo neměl takové zkušenosti, určitě by do depresí upadnout mohl. Neříkám, že mě nic nezaskočí, ale vždy se s tím snažím profesionálně vyrovnat. Viděl jsem leccos - od lidí přejetých vlakem po utopené.

Někde v Praze se objevily případy otřesného zacházení pohřebních služeb s těly. Vy se dostanete k zemřelému jako první, nosíte po kapsách vizitky s kontakty na prověřené pohřební služby?
Starých nebo onkologicky nemocných se pitva většinou netýká, takže pohřební službu zavolá rodina. Žádné vizitky nenosím já ani nikdo z mých kolegů. Rodina rozhoduje, koho si zvolí.