Stále se zvyšující zájem o služby zařízení vede k tomu, že se sklady banky rychle prázdní. Aktuálně zcela chybí rýže, konzervy, luštěniny, polévky či kompoty. „Nedostatek pak máme mléka a drogerie. Musíme proto šetřit. Nemůžeme si dovolit říct našim klientům, že nemáme,“ posteskl si ředitel banky.
Proto on i jeho kolegové s napětím čekají na celonárodní sbírku potravin, která je naplánovaná na 21. listopad. Právě podobné akce jsou pro potravinové banky důležité.
„Podle nového zákona sice dostáváme neprodané zboží ze supermarketů, ale nikdy ne celý sortiment, který bychom potřebovali. V tomto ohledu spoléháme právě na potravinové sbírky,“ vysvětlil Hloušek.
Klientů v souvislosti s jarní i současnou koronavirovou krizí radikálně přibylo. I když se na vedení banky často obracejí jednotlivci se žádostí o pomoc, ta se k nim dostane prostřednictvím dalších organizací, jako je například Armáda spásy či Farní charita.
„Když to řeknu zjednodušeně, pokud bychom vyhověli každému žadateli, dostali by pouze, a to slovo je ve velkých uvozovkách, najíst. Nijak by to ale neřešilo situaci, která jej k branám potravinové banky dohnala,“ vysvětlil Hloušek.
Podobné žadatele proto odkazují na některé z neziskových organizací či sociálních služeb, které patří mezi klienty potravinové banky. Tam totiž lidé v nouzi dostanou komplexnější pomoc než „pouze“ jídlo. Odborníci mohou pomoci například s dluhovým poradenstvím, příspěvkem na bydlení, případně při shánění práce.
Potravinová banka má v současné době na čtyři desítky klientů. „Přibližně polovinu z nich tvoří naši stálí, druhou polovinu pak nárazoví klienti,“ upřesnil Milan Hloušek.
V době koronavirové krize se na seznamu organizací, které využívají služeb potravinové banky, objevila například organizace Člověk v tísni. „Stále častěji se na nás obracejí i odbory sociálních věcí z radnic měst,“ doplnil ředitel banky.
Bez její existence už by si svou práci nedokázali představit například lidé Armády spásy. Právě tato organizace stála v roce 2015 u vzniku Potravinové banky Karlovarksého kraje.
„Chápeme to jako výbornou symbiózu. V dnešní době už to tak funguje. Potraviny a výrobky drogerie, které jsme dříve našim klientům neposkytovali, právě díky bance nyní zajistit můžeme,“ komentoval za Armádu spásy spolupráci s krajskou potravinovou bankou Martin Čop.
Potravinovou banku Karlovarského kraje, projekt s humanitárním posláním založilo před pěti lety celkem sedm subjektů: Diecézní charita Plzeň, Farní charita Karlovy Vary, Oblastní charita Ostrov, Farní charita Aš, Armáda spásy v České republice, Armáda spásy a Pomoc v nouzi, o.p.s. Hlavním posláním banky je podle webové stránky organizace boj proti hladu a plýtvání potravinami.
„Ve svém poslání respektuje Chartu evropských potravinových bank. Cílem je získávat zdarma přebytky produkce zemědělského i potravinářského průmyslu nebo neprodejné, ale poživatelné potraviny,“ stojí na webu potravinové banky.
