Sokolovský historik Michael Rund pátrá po osudu malého děvčátka ve vězeňské...

Sokolovský historik Michael Rund pátrá po osudu malého děvčátka ve vězeňské uniformě z fotografie, kterou poprvé spatřil při přebírání pozůstalosti. | foto: Fotoarchiv der KZ-Gedenkstätte Mauthausen/Sammlung Mariano Constante

Pátrání po dívce z válečné fotografie se přesouvá do Francie

  • 0
O další kousek blíž k vypátrání osudu malého děvčátka ve vězeňském mundúru je nyní historik a ředitel sokolovského muzea Michael Rund.

Velká oblast Francie, ve které pátral, se nyní zúžila na malé městečko Tourouvre v Normandii.

„Text ve francouzštině, který jsem umístil na sociální sítě, oslovil 930 tisíc lidí a 17 tisíc lidí ho pak sdílelo. Díky tomu se mi ozvala jedna paní, která v dívence na fotografii poznala svou bývalou kamarádku. Ta se podle ní před přibližně deseti lety přestěhovala do městečka Tourouvre v Normandii,“ popsal velký posun po téměř šestiletém pátrání Rund.

Jeho pátrání začalo před lety, když získal od dcery Václava Němce pozůstalost po jejím tatínkovi. Při prohlížení dokumentů narazil na fotografii malého děvčátka ve vězeňské uniformě, a protože si myslel, že by se mohlo jednat o vězeňkyni ze Svatavy nedaleko Sokolova, začal po ní pátrat. Brzo ale bylo jasné, že je její osud zcela jiný.

Stopy vedou do Normandie

„Text ve francouzštině mi také pomohl oslovit místní historiky. Dokonce už spolupracuji s jedním francouzským muzeem na odhalení totožnosti děvčátka. Věřím tomu, že mi stejně jako místní velice pomohou. Minimálně v komunikaci s úřady,“ doufá ředitel muzea.

Dnes odhadem 75 až 80letá paní už nemusí být naživu, i s tím Rund počítá, přesto chce její příběh dotáhnout do konce.

„Jestli žije, tak podle mého ani netuší, že po ní někdo pátrá, proto věřím, že mi nyní spolupráce s francouzskou stranou pomůže. Podle mého ani před těmi 70 lety nevěděla, že ji někdo fotí,“ řekl svůj názor Rund.

Z dřívějších informací, které se sokolovskému historikovi povedlo zjistit, vyplývá, že by se hledaná žena měla jmenovat Henriete. To ostatně potvrdila i zmíněná Francouzka. „Ta sama ji tak identifikovala, a tím se nám zase okruh našeho pátrání o něco málo zmenšil,“ pochvaloval si Rund. Ten podle svých slov v pátrání neskončí, rád by svou šestiletou práci dotáhl do konce.

„Často slýchám otázku, proč to dělám. Já chci jen poskládat střípky jednoho konkrétního lidského příběhu,“ vysvětlil.