Stěny jsou popraskané od nedávného zemětřesení, netěsnícími dveřmi dovnitř proniká chlad. Obchod v Novém Kostele sídlí v typické budově Jednoty ze 70. let minulého století a nejlepší časy má už dávno za sebou. Jenže pro obyvatele malého městečka na Chebsku je to luxus.
„Dobrý den, pane Kučero, dnes máme výbornou čerstvou šunku a navíc v akci,“ vítá stálého zákazníka prodavačka Marta Baďurová v obecních potravinách.
Necelé pětistovce obyvatel mohou v jiných vsích jen závidět. Obchodníci už u nich dávno zavřeli, nedokázali se uživit.
Tam, kde obchody zůstávají, musí vypomáhat radnice. Buď nabídkou výhodného pronájmu či dotací, nebo přímo provozováním prodejny. A to je případ Nového Kostela.
„Když poslední provozovatel před 14 lety zjistil, že se tím nedá vydělat, tak zamknul a odešel,“ připomněl počátek problémů starosta Oto Teuber.
Voňavý chléb i potřebné léky
Problém desítek obcí v kraji, kde musí lidé pro nákupy dojíždět, ale v Novém Kostele nechtěli připustit.
„Rozhodli jsme se potraviny provozovat sami za obecní peníze. Ze začátku to naši kasu bolelo, ale nyní jsme se dostali tak daleko, že si na sebe obchod vydělá,“ dodal starosta.
Za tento krok jsou mu místní vděční. „Není výjimkou, že nás v zimě na pár dní odřízne od světa počasí. Díky zásobám v obchodě to ale není problém. Další věc je, že nejbližší potraviny jsou v Lubech, které jsou od nás sedm kilometrů, což je především pro starší lidi skoro nepřekonatelná vzdálenost,“ popisuje místní starousedlík Aleš Kučera a mezitím si ukládá do košíku pečivo a dvacet deka šunky.
„Je tu vše, co potřebuji. Už nejezdím ani na velké nákupy do města,“ vzdává hold Martám, tedy dvěma místním prodavačkám. „Měli jste přijet v úterý nebo pátek, je vždy čerstvý chleba,“ spustí mladší z nich. Už ale nepřizná, že ho peče sama, to na ni musí prozradit její maminka, která je zde její kolegyní.
Největší frmol tu zažijí vždy ráno. Když lidé spěchající za prací, vezmou obchod útokem.
„Co si u nás objednají, nakoupíme. Před Vánocemi jsme dokonce objednávali za některé zákazníky i dárky. Sami by se totiž do města nedostali,“ svěřila se druhá z prodavaček Marta Teuberová a jako správná obchodnice stále něco nabízí.
„Nechcete sušenku, máme je v akci za tři padesát. Nebo limonádu za osm kaček? No řekněte, kde to jinde koupíte,“ smějí se obě.
V Novém Kostele není problém platit stravenkami či kartou. „Chceme vyjít vstříc, proto prodáváme i základní léky. Dokonce si jednou i jeden místní objednal pračku a taky jsme ji přivezli,“ říká starosta.
Otevřete krám, pomůžeme
Dotovat prodejnu potravin v obci se chystají také ve Smolné Peci u Nejdku, vesničce se 171 obyvateli. Provoz nechtějí mít na svých bedrech, zájemcům tak nabízí lákavé benefity.
„Minulý rok na podzim jsme se museli rozloučit s provozovatelem potravin. Ty nám ale v obci chybí. Víme, že přitáhnout sem podnikatele je těžké, proto jsme se rozhodli nabídnout symbolické roční nájemné 100 korun a především měsíční příspěvek na provoz obchodu ve výši dvou tisíc korun,“ popsala strategii starostka Romana Marečková.
I přes prvotní obavy se zřejmě podaří otevřít obchod hned na první pokus.
„Kontaktovalo nás několik zájemců, ale jen jeden to myslel opravdu vážně. Pokud se nestane nic mimořádného, tak bychom od prvního března mohli opět nabízet potraviny,“ těší se starostka.
Souhlasí s tím, že největší problém je sehnat odvážlivce, který by do podnikání na venkově šel. „Provozovat obchod v malých obcích je těžké. Vydělají si na sebe, to ano, ale člověk na jejich provozu nezbohatne,“ shodují se napříč krajem starostové.
Pojízdná prodejna zatím nedorazila
Zajistit možnost nákupu se aktuálně snaží i v Doupovském Hradišti, nové obci Karlovarského kraje, která vznikla po zmenšení vojenského újezdu. Zatím ale marně.
„Pokoušeli jsme se domluvit s firmou, která provozuje pojízdnou prodejnu. Nevím, jestli nás nenašli, ale zatím nedorazili. Budeme dál jednat,“ podotkla starostka Doupovského Hradiště Jarmila Bošková.
