Podle pravomocného rozsudku se dopustil pokusu o těžké ublížení na zdraví více lidem. Za to mu hrozilo pět až 12 let vězení. Trest pod sazbou dostal kvůli tomu, že se soudní řízení dlouho táhlo. Groman vinu odmítal a tvrdil, že auto řídil jiný muž, který v mezičase zemřel, a nemohl tak o incidentu vypovídat.
„Máme za to, že to vozidlo skutečně řídil obžalovaný a že je to spolehlivě prokázáno,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Petr Smrž. Odkázal na výpovědi posádky vytlačovaného auta, které Gromanův advokát zpochybňoval s tím, že v dané situaci by neměli čas sledovat, kdo seděl za volantem.
„Opak je pravdou, v takovéto kritické situaci při ohrožení života věnuje ohrožená osoba instinktivně pozornost jen tomu, co ji ohrožuje. A co ji ohrožovalo? Vozidlo a jeho řidič,“ podotkl soudce.
Co se vlastně stalo
K vytlačování ze silnice došlo v květnu 2013 na silnici číslo I/21 Cheb – Velká Hleďsebe. Podle žalobce čtyřiapadesátiletý Tomáš Groman řídil Audi Q7 a vezl tři pasažéry. S vozidlem dojel Toyotu Land Cruiser, za volantem seděl jednačtyřicetiletý šofér a vezl také tři pasažéry. Mezi nimi byla i majitelka auta, které spolujezdec z Audi už v dubnu podle spisu vyhrožoval fyzickou likvidací.
Podle žalobce Groman nejprve druhé auto dojel. Poté se je snažil nejméně na třech místech bokem svého auta vytlačit ze silnice. Tachometr přitom na vozidle Audi ukazoval rychlost 170 kilometrů za hodinu. Aby nedošlo ke kolizi, řidič pronásledované toyoty musel několikrát najet na krajnici, prudce zpomalit nebo zastavit.
Nehoda se podle žalobce nestala jen díky včasné a rychlé reakci řidiče z toyoty, díky jeho bohatým zkušenostem, praxi při řízení závodních vozidel na okruzích a správným vyhodnocením nastalé situace.
Znalci upozornili, že kdyby toyota vyjela mimo vozovku a došlo k její rotaci či převrácení, následky nehody by mohly být pro posádku auta tragické.
Plzeňský soud chyboval
Podle Smrže nelze vyloučit, že Groman nejednal z vlastního popudu – byl totiž v podřízeném postavení k majiteli vozidla.
„Jednání to bylo velice nebezpečné a velice závažné. Pokud by se o tom rozhodovalo bezprostředně poté, kdy k události došlo, těžko by byly shledány důvody pro snížení trestu pod hranici trestní sazby,“ řekl Smrž.
Poukázal na to, že trestný čin se stal už před osmi lety a že ve věci následně chybně rozhodoval Krajský soud v Plzni. Gromana opakovaně osvobodil právě z důvodu, že se podle něj nepodařilo prokázat, kdo seděl za volantem.
Podle Smrže se plzeňský soud nedokázal vypořádat s námitkami státního zástupce ani se neřídil pokyny, které mu ohledně hodnocení důkazů uložil odvolací soud.
Až po výměně senátu plzeňský soud Gromana potrestal, shledal ho ale vinným jen za pokus o prosté, nikoliv těžké ublížení na zdraví. Uložil mu roční podmíněný trest, proti čemuž se odvolal jak Groman, tak i státní zástupce.
