Jana Doubravová ze Seismologického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd...

Jana Doubravová ze Seismologického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Záznam ze seismogramu úterních otřesů. | foto: Geofyzikální ústav AV ČR

Další zemětřesení ještě přijde, varuje seismoložka

  • 0
Úterní zemětřesení na Chebsku a Sokolovsku se řadí mezi ty slabší. Během prázdnin se podle odborníků z Akademie věd dostaví další.

Jak silná a kdy? To zatím nikdo předpovědět neumí. „Zemětřesení u nás působí spíše na psychiku lidí, než že by představovalo reálné ohrožení,“ tvrdí Jana Doubravová ze Seismologického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Podobná zemětřesení, jaká byla zaznamenána v úterý na Chebsku a Sokolovsku, se podle Doubravové mohou v průběhu léta ještě několikrát zopakovat. Reálné nebezpečí by při nich však hrozit nemělo.

Jana Doubravová

Studovala na Elektrotechnické fakultě pražské ČVUT, v současné době si dodělává doktorát z geofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Je zaměstnaná na Akademii věd ČR v Seismologickém oddělení Geofyzikálního ústavu. I v rámci své disertační práce se věnuje právě seismické rojové aktivitě v západních Čechách a automatickému zpracování seismických signálů.

Co úterní zemětřesení způsobilo?
Zemětřesení na Chebsku souvisí s doznívající vulkanickou činností. Sopečná aktivita, která se v západních Čechách datuje v souvislosti s čtvrtohorními sopkami Komorní hůrkou a Železnou hůrkou zhruba 200 tisíc let do minulosti, je z geologického pohledu nedávná. I když dnes sopky již činné nejsou, je tato oblast stále neklidná.

Kde bylo epicentrum?
Severovýchodně od Lubů, tedy na severním okraji aktivní zlomové zóny kolem Nového Kostela v hloubkách kolem devíti kilometrů. Otřesy pocítili lidé od Aše po Mariánské Lázně a při silnějších otřesech, jako byly například ty v roce 2014, nejsou výjimečná hlášení ani z Prahy.

Jak dlouho trvá zemětřesný roj?
Zvýšenou aktivitu, tedy více zaznamenaných zemětřesení, pozorujeme od konce května letošního roku. Pak se zdálo, že aktivita ustává, ale od 10. července zemětřesení přibývalo a síla se zvětšovala. Je pravděpodobné, že aktivita bude nadále pokračovat i několik týdnů nebo měsíců.

Byly po úterním zemětřesení zaznamenány nějaké škody?
O škodách zatím nevíme, ale takto silné zemětřesení by žádné větší škody působit nemělo. Občas se v západních Čechách po zemětřesení objeví drobné praskliny v omítce.

Která byla dosud nejsilnější zemětřesení v této oblasti?
Nejsilnější zaznamenané zemětřesení bylo 21. prosince 1985 o magnitudu 4,6 a pak 31. května 2014 s magnitudem 4,2. Zemětřesení z úterka dosáhla magnitudu 3,1.

Mají se lidé obávat i nějakých dalších větších zemětřesení?
Silnější otřesy vyloučit nemůžeme, ale i zemětřesení jako v roce 1985 nebo 2014 působí více na psychiku obyvatel, než že by představovalo reálné ohrožení.

Jsou nějaké oblasti, kde by lidé měli být na otřesy trvale připraveni a přizpůsobit například stavbu svých domů?
Ano, pokud vím, tak platné stavební normy počítají s maximálními očekávanými pohyby na povrchu v daném místě. Jsou tedy přísnější pro místa s výskytem zemětřesení, než pro místa seismicky klidná.

Kolik reakcí na zemětřesení od lidí jste zaznamenali na svém portálu?
V tomto okamžiku máme kolem stovky hlášení a doufáme, že ještě další přibudou. Každé pozorování má pro nás obrovskou hodnotu. Z účinků popsaných svědky určujeme mapu makroseismické intenzity, která je výchozí pro pojišťovny při posuzování případného pojistného plnění.

Co nejzajímavějšího jste se z dotazníků dozvěděli?
Máme zprávy o zvukových efektech. Jsou to dunivé zvuky popisované, jako když jede pod zemí vlak, nebo jako když hřmí. Zajímavostí je, že tyto zvuky budí slabší podélná vlna, která dorazí od ohniska dříve než silnější vlna příčná. Proto bývají zvuky slyšet dříve, než lidé pocítí otřes. Často také dostáváme zprávy o neklidu různých zvířat, typicky psů, před samotným zemětřesením.