Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V lázních, plných raněných Němců, americké vojáky nikdo nevítal

  15:41aktualizováno  15:41
Na konci druhé světové války praskaly Mariánské Lázně doslova ve švech. Do města, které bylo koncem dubna 1945 prohlášeno za lazaretní, se stáhly tisíce Němců. Odhaduje se, že jich bylo na 40 tisíc.

Na letišti v Mariánských Lázních - Sklářích byl zajištěn za druhé světové války intenzivní výcvik pilotů Luftwaffe. V roce 1945 se pak letiště stalo terčem několika útoků spojenců. | foto: soukromý archiv

Zhruba sedm tisícovek bylo původních obyvatel, ti ostatní byli běženci, kteří utíkali před vítěznými spojeneckými armádami. Do Mariánských Lázní byli přesunuti také pacienti berlínských nemocnic před nálety bombardérů. Bylo jich tolik, že v Mariánských Lázních na hřbitově je do dnešních dob jedna jeho část nazývaná „Berlínská“.

V dubnu 1945 po rychlém postupu Spojenců do centra Třetí říše trnula většina Němců v Mariánských Lázních z obav z příchodu Rudé armády. Na konci války se ale objevili Američané. I když osvobozovali české město, nikdo je nevítal. Podle mariánskolázeňského historika Rudolfa Švandrlíka bylo v té době v Mariánských Lázních asi osm desítek Čechů a Slováků.

Už na začátku roku 1945 se v Mariánských Lázních začaly objevovat první projevy blížící se porážky. Přibývaly lazarety i počty vysídlenců. Stále častěji se ozývaly signály leteckých poplachů. Chybělo uhlí na vytápění škol a hotelů. Nedostávalo se základních potravin, přednostně byly dodávány do lazaretů. Útoky amerických hloubkových bombardérů stále více komplikovaly železniční dopravu. Městem procházely kolony vězňů z koncentračních táborů i válečných zajatců.

Američané podnikli nálet na mariánskolázeňské letiště

Americké letectvo se soustředilo zejména na letiště v Mariánských Lázních - Sklářích, kde byla letecká škola. 15. dubna provedlo velký nálet, při kterém zničilo na letišti několik strojů, hangár a také terminál z období 1. republiky. Po válce pak letiště sloužilo, stejně jako to chebské, jako sběrný tábor pro Němce.

70 okamžiků druhé světové války

Tak vypadala situace ve městě nabitém k prasknutí uprchlíky a zraněnými vojáky. Na konci dubna 1945 mezitím Američané obsadili Aš a po těžkých bojích i Cheb a jeho okolí. Pak v bojích nastala přestávka. Spojenecké generální štáby vyjednávaly, kudy povede demarkační linie mezi jednotlivými vojsky.

Tu se nakonec podařilo ustanovit na čáře spojující Karlovy Vary, Plzeň a České Budějovice. Američané na dosud bránící se německá vojska zaútočili 5. května. Německý odpor se poměrně rychle zhroutil.

„Už 6. května Američané osvobodili Luby, Nový Kostel, Kynšperk nebo Dolní Žandov. O den později dorazili do Lokte, Sokolova, Chodova a Nejdku. 8. května už stáli na demarkační linii,“ poznamenal regionální historik František Nykl.

Lázně se měly bránit do posledního muže

I když byly Mariánské Lázně prohlášeny za lazaretní město, župní velitel a šéf německých sudeťáků Konrád Henlein chtěl ještě 3. května, aby se město bránilo do posledního muže. Jenže už o tři dny později se na Hlavní třídě objevily první americké tanky. Vojáci prohlíželi domy ve městě a hledali případně ukryté zbraně.

Pro civilisty příchod americké armády znamenal, že se po městě mohli ze začátku pohybovat jen od 8 do 10 a od 16 do 18 hodin, později jim byl pohyb umožněn v době od 7 do 19 hodin. Zdravotní sestry pak měly pohyb povolený od 7 do 19 hodin. Vojáci v lazaretech byli považováni za válečné zajatce.

Bez dalekohledů a zbraní Stejně jako na jiných osvobozených místech museli lidé odevzdávat dalekohledy, fotoaparáty a zbraně. Postupně se také obnovovala vláda Československa na osvobozených územích. 18. května se objevili první úředníci, o den později dvacítka policistů. Od 21. května začala v Mariánských Lázních opět fungovat česká pošta. Na začátku června do města dorazila finanční stráž a zaměstnanci Československých drah.

Novou sezonu lázně přivítaly po transportu Němců

První řádný transport Němců z Mariánskolázeňska se uskutečnil 26. ledna 1946. V roce 1946 už Mariánské Lázně normálně vstoupily do lázeňské sezony s kapacitou šesti tisíc lůžek.

Jako první Čech se vedení města ujal pan Kratochvíle, příchozí vězeň z Německa. Ještě v květnu se ale dočasným starostou stal Karel Tesař z české menšiny. 28. května byl František Skácelík pověřen funkcí správního komisaře.

Bouřlivé měsíce po osvobození města dokumentuje i fakt, že vedení města se ujal ještě Karel Weiner (červen) a Karel Hrouda (červenec a srpen). Bohumil Kuželovský se stal předsedou místní správní komise 1. září 1945 a ve funkci byl potvrzen i řádnými volbami v roce 1946. Funkci pak zastával až do roku 1950.

Zatímco Mariánské Lázně byly osvobozeny bez jediného výstřelu, na cestě z Chebu musela americká armáda několikrát těžce bojovat s ustupujícím wehrmachtem. Šestého května se bojovalo o obce Těšov a Milíkov. V kopcích nad Těšovem se Američanům bránili vojáci a mladíci z Reichsarbeitsdienst (Říšská pracovní služba).

Dolní Žandov poničilo bombardování

Nedaleký Dolní Žandov byl osvobozen už 5. května. Při závěrečných bojích utrpěl těžké škody dělostřeleckým bombardováním. „První Čech, který přišel do Dolního Žandova 24. května 1945, byl Karel Dolejš, který jako vládní komisař ve spolupráci s německým starostou navázal styk s americkým velitelstvím na Manském Dvoře a alespoň formálně se ujal obecní správy,“ uvedl Karel Řeháček ve Sborníku muzea Karlovarského kraje 16/2008.

Manský dvůr u Dolního Žandova patřil od roku 1938 Konrádu Henleinovi. Od té doby se traduje, že dal statek rozšířit do tvaru hákového kříže. Podle historiků se ale jedná o dlouho tradovaný omyl. Henleinovi na Manském dvoře museli otročit francouzští a ruští zajatci.

Sedmdesáté výročí konce 2. světové války na Manském dvoře připomíná čerstvě odhalený pomník sovětského zajatce, který přišel o život 1. května 1945. „Byl přistižen, jak se hladový zmocnil bulvy tuřínu. Nacistický fanatik, Kreibich, ho proto na Manském dvoře okamžitě zastřelil.

„Kreibich byl v Henleinově straně od roku 1935. Od roku 1939 byl členem SA, kde měl nízkou hodnost obersturmmanna a byl také blokovým vedoucím místní organizace Nacionálně socialistické péče o blaho lidu (NSV), dále byl velitelem zdejšího volksšturmu,“ zjistil Zdeněk Buchtele o tragické události.

Ostatky neznámého zajatce jsou pohřbeny někde na Manském dvoře. Německá vojska v západních Čechách kapitulovala 7. května 1945 v Lokti, kde německý generál Osterkamp podepsal kapitulační listiny. Za americkou stranu to byl generál George A. Taylor.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Jaška obnovuje pozůstatky středověké věže v Pomezné na Chebsku.
Nadšenec opravuje u hranic středověkou věž, která úředně ani nestála

Obnovit poslední důkaz o osídlení v bývalé hraniční obci Pomezná na Chebsku, která padla za oběť vztyčování železné opony. To je úkol, který dal sám sobě Petr...  celý článek

Karlovarské Císařské lázně.
Začala sbírka na obnovu lázní, přispívat lze do kasiček i na účet

První zájemci už mohou přispívat do veřejné sbírky na opravu Císařských lázní, kterou před časem vyhlásil Karlovarský kraj. Sbírka se uskuteční prostřednictvím...  celý článek

Přístroj byl uložený v oranžovém kufru s nápisem WEST Systém.
Zloděj ukradl vědcům z auta přístroj za milion, hledá ho policie

Přístroj určený ke geologickému měření ukradl z auta na Chebsku neznámý zloděj. Policisté teď po zařízení za bezmála milion korun pátrají a žádají o pomoc i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.