Kormorán velký přiletí vždy na zimu a během několikaměsíčního pobytu je schopen zlikvidovat veškerý vodní život.
„Představte si stohlavé hejno. Jeden kormorán potřebuje denně sežrat půl kila potravy. Na jedno nažrání vám takové hejno odnese padesát kilo ryb. V průměru se zde vyskytují sto dvacet dní. A to se bavíme o přímo zkonzumovaných rybách, ale jsou tu i ty poškozené. Kormorán je dokonalý lovec, ale i tak se mu část ryb vysmekne, jsou zraněné nebo vystresované. Dochází tedy k následným úhynům. Kormorán navíc přenáší řadu rybích parazitů a nemocí. Když se to sečte, škody vyšplhají do milionů,“ řekl jednatel Českého rybářského svazu Martin Bílý.
V roce 2013 byl kormorán vyňat ze seznamu zvláště chráněných živočichů, ale je stále chráněný evropskou směrnicí na ochranu ptactva. Pro je pro jeho odlov nebo plašení nutné udělení výjimky. O její prodloužení rybáři požádali Karlovarský kraj.
„Krajský úřad obdržel žádost o stanovení odchylného postupu k možnosti úmyslného plašení a odlovu kormorána velkého. Správní řízení stále probíhá,“ uvedla mluvčí kraje Jana Pavlíková.
V minulosti kraj vyplatil na náhradě škod způsobených kormorány přes 23 milionů korun. Od roku 2015 už škody neplatil a od 1. ledna letošního roku jde tato povinnost za státem.
„Stát ale rybářům nehradí škody kvůli legislativní chybě. Ryba v rybářských revírech je podle ní věc, která nikomu nepatří. Ročně vysadíme ryby za desítky milionů korun. Ale v okamžiku, kdy se tak stane, už nejsou naše, protože jsou v revírech. Ale my jsme je tam nevypustili proto, abychom se jich zbavili, ale aby naši rybáři měli co chytat,“ vysvětlil Bílý.
Když výjimku rybáři dostanou, budou kormorány střílet myslivci. Český rybářský svaz jim pak proplatí odstřelné za kus. „Zastřelit kormorána není jednoduché. Kromě toho, že je výborný lovec, je také inteligentní, loví v hejnech a vidí velmi dobře nejen na suchu, ale i pod vodou. Navíc se velmi rychle učí. Stačí, když zastaví auto na hrázi, vystoupí z něj myslivec a vystřelí. Příště musí přijet jiným, protože kormorán na auto reaguje. Nebo pozná myslivce s puškou a bez ní,“ podotkl Bílý.
Na první pohled se tedy zdá, že ideálním místem pro odstřel kormorána je jeho hnízdiště, ale to je v rozporu s mysliveckou etikou. V osmdesátých letech byl kormorán v našich končinách výjimkou, ale od roku 2000 se začal objevovat hojněji. Navíc je potravinový oportunista a nepohrdne žádnou rybou.
„Dokáže sežrat štiku, která měří padesát centimetrů,“ řekl předseda Českého rybářského svazu MO Karlovy Vary Michal Blahůšek.
Už se dokonce stalo, že komoráni zcela vylovili všechny ryby ve Mži v Tachově. „Lipan je u nás kvůli kormoránovi na pokraji vyhynutí. My jsme před touto hrozbou varovali včas, ale nikdo nás neposlouchal. Ke škodám na genofondu ryb dochází ve velké míře a u některých druhů už nenávratně,“ dodal Bílý.
