Samotné stavební práce na střeše nejvýznamnější chebské barokní památky by měly začít příští rok v březnu. Potrvají přibližně půl roku.
„Kostel z počátku 18. století je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek, takže při opravě jeho střechy se město bude muset řídit přísnými požadavky památkářů. Například stávající střešní krytina z pálených tašek bude muset být opatrně rozebrána a po následném vytřídění budou nepoškozené bobrovky opět použity,“ popsal složité opravy mluvčí radnice Tomáš Ivanič.
Nově vložené prvky krovu budou z ručně tesaných trámů vyrobených ze středového jehličnatého dřeva. Veškeré tesařské práce s výjimkou nového laťování se navíc budou provádět bez použití ocelových prvků.
„Použít bude možné pouze dřevěné kolíky nebo hmoždíky s celodřevěnými tesařskými spoji,“ řekl Ivanič s tím, že projekt bude rozdělen do dvou částí.
V první se budou vyrábět střešní trámy. Po otesání do požadovaného profilu budou uloženy tak, aby všechny stěny dřevěného hranolu mohly volně vysychat. To bude trvat nejméně tři měsíce. V druhé fázi dojde na práce na samotné střeše kostela.
Chebský klášter chudých sester sv. Kláry, kterým se také zkráceně říká klarisky, byl postaven v druhé polovině 13. století v těsném sousedství kláštera františkánů.
Klarisky tehdy neměly vlastní kostel a docházely na mši do oratoře ve františkánském kostele až do roku 1456. V té době byly vysvěceny hlavní a tři boční oltáře v novém kostele sv. Kláry. Po obléhání Chebu Švédy utrpěly klášterní budovy i kostel velké škody.
Po roce 1700 byl klášter, stavebně značně zanedbaný, zbourán. Poté, co byla odstraněna i stará kostelní budova, položil roku 1708 opat z Waldsassenu Albert Hauser základní kámen k novému kostelu. Ten byl vystavěn podle návrhu proslulého barokního architekta Kryštofa Dientzenhofera a v roce 1712 vysvěcen.
V budově se skladoval led pro pivovar
V roce 1782 po zrušení řádu císařem Josefem II. sloužila budova nejrůznějším účelům, například jako sklad ledu pro pivovar. Z umělecky cenného zařízení kostela, které bylo předáno do různých kostelů či odvezeno do Prahy, se do současnosti nedochovalo téměř nic.
Klášter pak sloužil jeden čas dokonce jako vězení. Od roku 1912 je v jedné jeho části umístěn chebský archiv. V roce 1923 koupilo bývalý klášter a kostel město Cheb. Kostel dalo k dispozici Spolku pro zřízení pamětní síně padlým z první světové války.
V roce 1945 byly výzdoba a vnitřek pamětní síně devastovány a kostel opět posloužil jako sklad. Tentokrát se zde hromadil zkonfiskovaný majetek německého obyvatelstva.
Po náročné opravě a restaurování interiéru v letech 1965-1969 a instalaci varhan na místě původního oltáře byl kostel opět v roce 1973 zpřístupněn jako výstavní a koncertní síň. K témuž účelu slouží i dnes.