Původně politici zamýšleli, že částkou dvou tisíc korun měsíčně, tedy až 24 tisíc ročně, podpoří zpočátku maximálně 25 studentů. Jenže zájemců se do středeční uzávěrky přihlásil více než dvojnásobek.
O finanční podporu kraje se uchází 27 studentů bakalářského a 35 magisterského programu. Většinou jde o budoucí ekonomy a právníky. Velký ohlas překvapil také náměstka hejtmana pro školství Václava Sloupa.
„Byl bych rád, kdyby stipendium mohli dostat všichni. Pokusím se o tom radu kraje přesvědčit, ale je to otázka diskuse a financí. Proto nemohu předjímat výsledek,“ uvedl Václav Sloup (KSČM).
Problém podle něho vyřeší rada do konce listopadu. Kraj chtěl na stipendiích vyplatit v prvním roce maximálně 600 tisíc. A jak by podporovaných studentů přibývalo, částka by ve čtvrtém roce vystoupala až na 2,4 milionu korun.
Pravidla, která krajská vláda schválila v srpnu, mluví o tom, že pokud se zájemců objeví víc než 25, tak šťastné vybere krajský úřad losem. Všichni se ale musí ve smlouvě upsat, že se jako absolventi vrátí domů. A že tu budou pracovat nebo podnikat právě tolik let, kolik pobírali stipendium. Bakaláři aspoň dva roky, magistři čtyři roky.
Studenti prvního ročníku totiž o peníze žádat nemohou. Ti jednou už vybraní pak budou mít automaticky nárok na podporu i v dalších letech. Program se netýká těch, co studují dálkově.
Ošemetná bývá vymahatelnost smlouvy. Na splnění podmínky pracovat a podnikat v kraji 2 a 4 roky mají bakaláři a magistři lhůtu deseti let. Pokud slib nedodrží, musí peníze vrátit. To se týká i případů, když školu opustí nebo když studium přeruší na déle než rok.
Odložit plnění závazku lze po dobu rodičovské dovolené, při dalším navazujícím studiu nebo pokud je absolvent nejdéle rok v evidenci úřadu práce. Mohou však nastat případy a životní situace, kvůli nimž by radní mohli vrácení stipendia prominout.
Profesní struktura kraje zaostává o třicet let
Krajské vládě jde o to, aby se v regionu zvýšil počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. V tomto ohledu region velmi zaostává za republikovým průměrem, když nejvyšší možné vzdělání tu má podle Českého statistického úřadu pouze sedm procent lidí. V Česku je to průměrně 12 procent.
Jen základní školu v kraji má za sebou téměř čtvrtina populace (23,2 %). Tato situace se odráží ve složení profesí: podprůměrný podíl v náročnějších a tedy i lépe honorovaných pozicích, zato nadprůměrný podíl pracovníků bez kvalifikace u obsluhy strojů, ve službách a obchodě.
„Obdobnou profesní strukturu, jakou dnes vykazuje Karlovarský kraj, měla Česká republika zhruba před 30 lety. Zaostávání kraje v modernizaci trhu práce je tedy značné,“ napsali odborníci z firmy BermanGroup, když na zakázku pro krajskou vládu sestavovali program rozvoje regionu na období 2014 až 2020.
„Stipendia se týkají všech studovaných oborů, protože vysokoškolských pracujících tu máme obecně málo. Je to jeden z pokusů, jak přitáhnout mladé vysokoškoláky zpět do kraje, kde budou žít, pracovat, mít trvalé bydliště,“ uvedl Sloup.
Podle hejtmana Josefa Novotného (ČSSD) by kraj přivítal, kdyby se do programu zapojili i zaměstnavatelé a krajská hospodářská komora. V budoucnu by pak mohl vzniknout fond, do něhož by zaměstnavatelé přispívali a ze kterého by byla stipendia vyplácena.
Odborníci pobídku pro vysokoškoláky nezavrhují. Děkan chebské ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Plevný míní, že jakákoliv snaha udržet vzdělané lidi v regionu je dobrá.
„Troufám si ale tvrdit, že většinu stipendií budou pobírat ti, kteří by se do kraje vrátili tak jako tak,“ odhadl Plevný. Podle něho záleží na studovaném oboru a zda tu potom dotyčný najde pracovní příležitost. Přimlouval by se, aby stipendia byla součástí širšího balíčku vzájemně provázaných opatření.
