Dříve k památnému stromu s typickou kaskádou hákovitě zahnutých větví lidé chodili na výlety, turisté vždy před Vánocemi pořádali za Králem smrků společný výšlap. Teď se návštěvníkům namísto pohledu na velikána naskytne výhled na mohutný pařez a ulomený kmen, který ovšem ani v této poloze neztratil nic ze svého majestátu.
„Je to smutné, ale ten strom je krásný, i když jen tak leží. Lidé se s ním chodí loučit, zapalují mu tam svíčky,“ vzpomíná na nedávný výlet ke Králi smrků Milena Kafková z mariánskolázeňské pobočky Klubu českých turistů.
„My tu vánoční tradici chceme zachovat, i když král už nestojí. Letos to bude 37 let, odkdy k němu každoročně vždy poslední sobotu před Vánocemi chodíme. Možná by tady ten kmen mohl zůstat jako monument. Pokud to nebude možné, rádi bychom na jeho místě vysadili jiný strom. Zatím nevím jaký, asi takový, jaký nám lesníci povolí nebo jaký nám poradí.“
U padlého velikána nechybí cedule, která upozorňuje na fakt, že se jedná o památný strom. Je tu také informační tabule, jež lidem přibližuje rozměry stromu a střípky z jeho života.
„Králi smrků se také říká Šindelářův smrk,“ píše se na tabuli. V roce 1972 jej totiž objevil lesník Vladimír Šindelář ve stráni za Srnčím hřbetem a vynaložil velké úsilí na jeho záchranu. Od roku 1986 patří mezi památné stromy. V roce 2000 byl v jeho okolí vykácen porost, který mu stínil a ubíral vláhu. Pata a nejbližší okolí stromu se dočkaly oplocení, které chránilo kořenový systém.
Odhaduje se, že mohl vzklíčit někdy v roce 1818, kdy byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejnými lázněmi. Při posledním měření byl strom vysoký takřka 40 metrů, obvod kmene 1,3 metru nad zemí přesáhl 4,5 metru.
„Byli jsme tento památný strom zkontrolovat. Padl stářím, uvnitř kmene byl napadený hnilobou,“ uvádí Jindřich Horáček z CHKO Slavkovský les.
„Rozhodli jsme se, že z něj nebudeme snímat ochranu, že monumentální torzo by mělo zůstat chráněným zbytkem památného stromu. Chceme o tom jednat s lesními hospodáři,“ dodává Horáček.
