Zároveň dostanou české vědecké špičky jedinečnou šanci podrobně prozkoumat fenomén, který nemá v republice obdoby.
„Ve výzvě, kterou vyhlásila Technologická agentura Akademie věd ČR, jsme uspěli, ačkoli konkurence byla veliká. O podporu se ucházelo více než pět stovek projektů podaných většinou vědeckými institucemi či odbornými pracovišti. Ale neztratili jsme se a budeme moci zahájit spolu s našimi partnery projekt v celkové hodnotě 13,5 milionu korun,“ uvedla Jana Krejsová, vedoucí odboru projektového managementu a rozvoje na chebské radnici, která za projektem stojí.
Město na něm spolupracuje s Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR z Telče, Západočeskou univerzitou Plzeň, Karlovarským krajem a Západočeským institutem pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni. „Myslím, že jsme v té nejlepší společnosti,“ pochlubila se Krejsová.
Chránit a představit
Jak uvedla, díky této finanční injekci bude možné pokračovat v práci na možnostech využití a také na dalším mapování kolekce jedinečných dřevěných konstrukcí na městských domech v samotném srdci Chebu.
Jedním z cílů projektu by měl být například návod, jak k takto mimořádným památkám přistupovat, jak je chránit, jsou-li městským majetkem, a také jak je představovat dětem, dospělým nebo odborníkům.
„V průběhu následujících čtyř let pak budeme naše znalosti o krovech rozšiřovat a tvořit nové edukační programy. Uskuteční se další výzkumy, mezinárodní konference, dojde také na vydání dvou publikací, které se budou chebskými krovy podrobně zabývat,“ nastínila Jana Krejsová.
V Evropě nevídané umění
Na projektu se budou podílet odborníci mnoha profesí. K hlavním patří stavební historik Michal Panáček z České Lípy. Ten jako první před lety upozornil na poklad, který chebské půdy mnoho let ukrývaly.
„V roce 2015 mne představitelé města Cheb oslovili s tím, zda bych nezahájil pasportizaci krovů městských domů a nezjistil, jestli se v centru nenacházejí krovy historické,“ popsal samotné začátky historik Panáček.
Už tehdy totiž existovaly náznaky, že se v Chebu skutečně mohly takové krovy zachovat. „Předpoklady se potvrdily, dokonce ještě v mnohem větší míře, než jsme očekávali. Ukázalo se, že v Chebu se zachovala největší, nejširší a nejhodnotnější kolekce krovů městských domů nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě,“ vypíchl Panáček význam chebského unikátu.
Podle jeho slov lze srovnatelné soubory historických krovů najít možná až v Basileji či v některých německých městech, která unikla ničivému běsnění 2. světové války. „Nyní stojíme před naprostým unikátem, jenž si zaslouží pozornost a přímo vybízí k tomu, abychom jej prezentovali co nejširší veřejnosti, ať už odborné, či laické,“ dodal historik Panáček.
V současnosti je možné umění starých mistrů tesařů obdivovat prostřednictvím neobyčejné prohlídkové trasy nazvané Pod střechami chebských domů, která vede po půdách několika měšťanských domů na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Iniciátorkou vzniku stezky byla Marcela Brabačová, vedoucí oddělení kultury a cestovného ruchu chebské radnice, která stojí v čele Nadačního fondu Historický Cheb.
Trasa přibližuje detailně dřevěné konstrukce, které na chebských domech vznikaly v průběhu 14. až 20. století. Odhaluje například krovy klasicistní, barokní, z období vrcholného či pozdního středověku i konstrukce z minulého století. Nabízí ale i doprovodné programy.
