Kostel stojící na vyvýšeném místě na okraji Kraslic je významnou dominantou města.
„Otto Bartning ve svém návrhu propojil kostel a faru v jeden objekt, což bylo na svou dobu velmi pokrokové a také ekonomicky výhodné řešení,“ říká Jelena Dědková z Národního památkového ústavu v Lokti.
Kostel tvoří podélná loď s předsazenou předsíní, k níž je zleva přistavěna pětadvacet metrů vysoká hranolová zvonice zakončená otevřeným ochozem. Ten v minulosti sloužil jako vyhlídka.
Z původních tří zvonů věnovaných evangelickým sborem z Klingenthalu se dochoval pouze zvon z roku 1839.
„Zbylé dva zvony byly 2. června 1917 zabaveny armádou. Dochovaný zvon byl odlit v Auerbachu k 300. výročí německé reformace. V nejvyšším patře věže byl dříve umístěn hodinový stroj, který byl však v 50. letech z důvodu oprav odvezen a do kostela se již nikdy nevrátil,“ uvádí Dědková.
Venku ani uvnitř nejsou žádná zdobení
Od severozápadu na kostel navazuje příčně umístěná budova fary. Celá stavba je omítnuta hrubou cementovou omítkou a kromě orámování oken je prostá jakéhokoliv dekoru.
Také interiér kostela je strohý. Dřevěnou kruchtu s varhanami v jižní části lodi zdobí pouze znaky Švýcarska a německého evangelického Spolku Gustava Adolfa, který na stavbu přispěl značnou částkou peněz a zprostředkoval i architekta Bartninga.
Protilehlou oltářní stěnu kostela v minulosti zdobila freska od kraslického malíře Franze Grusse, zobrazující po stranách latinského kříže apoštoly Pavla, Petra a Jana, a reformátory Martina Luthera, Philippa Melanchtona a Ulricha von Hutten. Freska byla vytvořena roku 1937 k oslavám 25. výročí postavení kostela, po roce 1945 však byla zamalována.
Vysoká obdélná okna v obou podélných stěnách lodi zdobí původní vitráže se jmény a znaky donátorů stavby od Josefa Leichta z Kraslic a Richarda Schleina z Hrádku nad Nisou. Výzdoba jednoho okna je rovněž věnována švýcarskému faráři Gottlobu Wilhelmu Zimmerlimu, který od roku 1909 působil jako vikář v Kraslicích a zasloužil se o vznik kostela a fary.
Pod okny je ve zdi umístěný zajímavý detail – plechové nádoby na sběr kondenzované vody, která do nich stéká pomocí žlábků. Pod kostelními lavicemi se v konstrukci podesty nachází ústřední topení.
„Samostatná evangelicko-luterská obec byla v Kraslicích znovuzaložena v roce 1899. V roce 1911, kdy byl 9. července položen základní kámen stavby, čítala kraslická kazatelská stanice již šest stovek duší. Nový kostel byl vysvěcen 7. července 1912. Jeho výstavba byla financována ze sbírky, na niž příspěvky poslala kromě Spolku Gustava Adolfa také řada německých měst, spolky ze Švýcarska a řada dalších sponzorů,“ doplňuje Jelena Dědková s tím, že kraslický kostel slouží Farnímu sboru českobratrské církve evangelické v Sokolově.
Architekt Otto Bartning
|
