Přestože se jedná o jeden z největších zásahů do současné podoby parku, odborníci v tom ohrožení cenného území nevidí. Naopak kvitují, že obnova historické podoby parku, na níž Národní památkový ústav pracuje už několik let, by se mohla významně urychlit.
„Smrkové porosty byly dosazované za minulého režimu bez ohledu na původní projekt a záměr architekta. Jejich vykácení a následná úprava pozemku je šance, jak celému parku, který je národní památkou, rychleji vtisknout původní podobu,“ uvádí Tomáš Fiala z CHKO Slavkovský les, který se kynžvartskému parku dlouhodobě věnuje.
Podle jeho slov jsou z hlediska ekologické funkce velmi cenné staré bukové porosty. Ty naštěstí kůrovec neohrožuje.
„Najdeme zde jedinečnou zahradní architekturu, cenné průhledy v zeleni a další významné prvky. Celý park by se měl postupně vrátit do podoby, jakou mu před řadou let navrhl jeho tvůrce,“ upřesňuje Fiala.
Doplnil, že v parku zároveň rostou zvláštní kultivary stromů, které nejsou v české krajině běžně k vidění. Například solitérní dub pyramidální. Podotýká ale, že v minulosti vinou zanedbané údržby spousta cenných dřevin a keřů z parku vymizela.
„Park je výjimečný tím, že se zachoval v této velikosti a v této podobě. Jedná se o hodnotný komplex staveb a krajinné architektury na poměrně velké ploše. Nicméně to plošné kácení pro něj není taková tragédie, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak to urychlí jeho obnovu,“ myslí si specialistka na zeleň Lucie Oboznenková z památkového ústavu v Lokti.
Problémy však kůrovcová kalamita přinesla správě zámku Kynžvart, která pečuje o 245 z celkových 293 hektarů rozlohy parku. Zámek na likvidaci tak rozsáhlé kalamity nemá lidi ani peníze.
„Náš běžný rozpočet s něčím takovým nepočítá. Ani na to nemáme odborníky. Musíme najímat externisty, navíc se musí kácet ohleduplně, aby padající stromy nepoškodily okolní cenný porost. Těžbu komplikuje a prodražuje i to, že okolí zámku je velmi členité. Zvýšené náklady přitom nelze hradit z prodeje vytěženého dřeva. Toho je nyní všude nadbytek,“ krčí rameny kastelán zámku Ondřej Cink a vypočítává, že další peníze stojí důkladný úklid, odstranění pařezů, založení louky nebo nová výsadba a péče o mladé stromy.
„Kvůli kůrovci by mělo letos padnout zhruba tisíc stromů, na což bychom potřebovali tak milion korun. Už loni jsme z parku vytěžili několik stovek smrků. Všechny administrativní záležitosti jsou vyřízené, s kácením začneme v druhé polovině roku, jakmile se nám podaří sehnat potřebnou částku,“ oznamuje Cink.
Ten se obává, že ani letošních tisíc smrků stačit nebude. „Pokud se ukáže, že brouk se šíří dál, budeme muset příští rok v kácení pokračovat,“ dodává Cink. Kůrovcové kalamitě se bude věnovat i letošní první komentovaná prohlídka zámeckého parku s průvodcem. Uskuteční se v sobotu 6. července.
