Ředitelé základních uměleckých škol se shodují, že o dětské uchazeče nouze není. Pro dospělé zájemce tak existují speciální výtvarné kurzy. Těch je sice v kraji poskrovnu, pár se jich ale přeci jen najde.
Jeden z nich vede například Milena Kozáková, pedagožka Prvního českého gymnázia v Karlových Varech.
Kam v kraji na výtvarný kurzPrvní české gymnázium v KV
Papírna Cheb
Korálkárna u Skořice
|
"Kamarádky a známé mluvily často o tom, že by rády kreslily, ale nevěděly, jak na to. Některé zase měly strach, že nedovedou namalovat ani hrušku. A tak jsem si řekla, proč bych se do toho nepustila," vypráví lektorka.
První kurz otevřela letos v březnu, kdy začátečníky učila kreslit tužkou a za pomoci metody pravé mozkové hemisféry. Tu vyvinuli v 70. letech v USA.
"Takto se může naučit malovat téměř každý. Podstata tkví v tom jinak se dívat na skutečnost kolem sebe, zklidnit se, soustředit se, kreslit, co vidím. I obyčejná zeď může mít zajímavé barvy a tvary, jen si jich všimnout. Většina lidí zůstává u symbolů a ikonek, jako domeček o pár čarách a podobně. Pak kreslit zapomenou. Stačí to ale jen v sobě probudit," vysvětluje pedagožka.
Základem je kresba tužkou
Zvládnout kresbu tužkou je základ pro všechny. Pomalu se k ní ale začínají přidávat i barevné techniky a původní začátečníci se tak postupně osmělují a zkoušejí, co je jim bližší. "Akvarel, tempera, pastel, vyberte si," nabízí Kozáková na začátku lekce svým studentům.
Na stůl před ně pak rozkládá několik obrázků a fotek s náměty krajin, zátiší, květin či portrétů. Záleží na každém, co si chce vyzkoušet. Šestice těch, kteří přišli na jeden z úterních kurzů, si tedy vybírá a pouští se do práce. Je to pro ně relax, shodují se.
"Já začala díky manželovi, který si strašně přál malovat. Minulý rok dostal pod stromeček výbavu, sáhl na ni jen jednou, a jak to tak u nás doma leželo, dostala jsem velkou chuť zkusit to sama. Předtím jsem se tomu nikdy nevěnovala, teď mě to chytlo," vypráví při malování Kateřina Gogová.
Chce se naučit alespoň základy, než se vrátí do zahraničí, odkud sem přijela do Vánoc na návštěvu.
"Já si plním svůj dětský sen," říká jediný muž z kurzu, internista Miroslav Vdoviak. "Skončil jsem někdy ve čtrnácti, kdy jsem trochu maloval. Teď se snažím se k tomu vrátit, realizovat se. Kompenzuju si tím i své povolání. V medicíně toho moc nevytvoříte, spíš naopak."
Šest až deset lidí je podle lektorky maximum, aby se mohla každému dostatečně individuálně věnovat. "Každý už si našel svou techniku a styl. Doufám, že se v budoucnu dostaneme i k malování v plenéru nebo zachycení skutečného zátiší," plánuje Kozáková. Další kurzy pro začátečníky se opět otevírají v lednu.
