Mezi autoškolami v kraji a jejich žáky to v poslední době často jiskří. Učitelé si stěžují, že žáci jsou rok od roku horší. Řidičští adepti naopak vidí problém v samotných lektorech, mnozí si myslí, že jim schválně doporučují kondiční jízdy, aby tak více vydělali.
Mezi nespokojené patří například jedna ze studentek karlovarské autoškoly Jan Soumar. Dívka, jejíž identitu redakce zná, nechtěla, aby se její jméno kvůli možným nepříjemnostem v autoškole objevilo v novinách.
„Po odjetí poslední jízdy jsem si myslela, že se s instruktorem dohodneme na tom, kdy pojedu jízdu s komisařem. Místo data mi však odvětil, že to nedám a že bych si měla připlatit kondiční jízdy. Tak jsem to tak udělala,“ vypráví studentka. „Přitom jsem si věřila,“ dodává.
Ani jejímu příteli se nelíbilo, že si musela připlatit hodiny navíc. „Jednou jsem ji vybídl, ať mi předvede, jak řídí. A myslím si, že jako zkušený řidič mohu říct, že jsem žádný problém nepozoroval,“zastal se jí.
Studenti jsou nešikovní, bez respektu k zákonům, tvrdí lektor
Jan Soumar ze stejnojmenné autoškoly ovšem vidí problém jinde. „Každému to jde jinak. A ne každý to zvládne. Navíc instruktor nemůže nic nařídit, ale pouze to studentovi doporučit,“ připomíná.
Podle něj rok od roku klesá kvalita studentů - a v tom mu jeho kolegové z branže dávají zapravdu. „Dokonce jsme tu měli i studentku, která celkově odjela 140 hodin, než získala řidičák,“ vzpomíná Soumar.
Podle zákona však student autoškoly musí odjet 28 hodin, aby byl připuštěn ke zkoušce. Kondiční jízdy přitom mohou cenu za řidičský průkaz dramaticky zvýšit. U většiny autoškol totiž vyjde jedna 45minutová lekce na 350 korun.
Klesající úrovně studentů autoškol si všimli i samotní lektoři a někteří nejdou pro ostré výrazy daleko.
„Velká část současné generace studentů je daleko nešikovnější, nesamostatnější a i hloupější. Bývají nesečtělí, neumí mluvit a odmlouvají. Neumí se učit a jsou abnormálně hloupí. Navíc nemají respekt k zákonům, autoritám k ničemu. Jde jim jen o papíry,“ je přesvědčen Miloš Hána ze stejnojmenné autoškoly.
Ten si rýpl i do konkurence. „Jestliže někdo obětuje 140 hodin, aby zvládl závěrečnou zkoušku z jízdy, tak to znamená, že je ta autoškola nekvalitní,“ tvrdí Hána.
Dalším problémem je podle lektorů i to, že současní studenti se mnohdy učí jen před zkouškami. Navíc místo přečtení učebnic volí jen zapamatování si otázek a odpovědí z testů, které jsou nyní volně k dispozici na internetu.
„To se líbí některým autoškolám, protože řeknou studentovi: Ty jsi chytrý, doma jen koukni na testy a až je budeš umět, tak se párkrát svezeme. U nás to tak nejde, u nás se musí poctivě chodit na výuku. Protože testy jsou jen ověření,“ vysvětluje Bohumil Hejhal z karlovarské autoškoly.
Ten vidí problém i v tom, že za volant usedají nezkušení šoféři. „Dnes je možné, že po absolvování všech potřebných zkoušek může už ve 21 letech a čtyřech měsících řídit kamion s návěsem, což má většinou kolem 40 až 50 tun. A to pak vidíte ty nabourané kamiony. Protože ti řidiči na to nemají psychicky, ale ani zkušenostmi,“ říká Bohumil Hejhal.
Další, a o to zásadnější problém, vidí v nových řidičích autobusů. „Další paradox a o to horší situace. Na řidiče autobusu se vždy vybírali nejlepší lidi. Skutečně zkušení řidiči. Když si dnes někdo ve 24 letech udělá oprávnění B, tak bez jakékoliv praxe může udělat rovnou řidičák i na autobus. A pak může vozit až 80 lidí. To je děs,“ konstatuje Hejhal.
