Je to dobrá zpráva pro zaměstnance lázní, kteří museli v posledních dvou letech kvůli krizi v lázeňství nedobrovolně opustit své posty. V nadcházející sezoně se rýsuje možnost, že by se mohli vrátit.
Krize je totiž po přijetí novely zákona o zdravotním pojištění zažehnána. Součástí tohoto zákona je i prodloužení zdravotními pojišťovnami hrazených pobytů v lázních ze současných tří na čtyři týdny, jako tomu bylo v minulosti.
„V roce 2013, kdy se tržby za státní pojištěnce propadly o padesát procent, jsme museli zredukovat počty pracovníků,“ konstatoval Josef Ciglanský, generální ředitel společnosti Lázně Františkovy Lázně.
Kmenových zaměstnanců se ovšem toto nepopulární opatření podle jeho slov dotklo minimálně.
„Spíš se to týkalo sezonních pracovníků,“ vysvětlil ředitel. Těch každoročně společnost nabírá přibližně čtyři desítky. „U kmenových zaměstnanců jsme se snažili počet omezit pokud možno nenásilnou formou, tedy například tak, že jsme přestali zaměstnávat důchodce,“ doplnil Ciglanský.
Z Léčebných lázní Jáchymov odešlo od roku 2011 pětašedesát lidí. „Dnes už jsme ale téměř na původním počtu zaměstnanců,“ konstatoval Eduard Bláha, generální ředitel společnosti.
Lázeňské společnosti sčítají škody, nebudou nízké
Z ekonomických dopadů opatření někdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera se ovšem budou lázeňské společnosti dostávat hůř. V současné době sčítají škody. A nebudou nízké.
„V kumulaci za ty dva roky jde tak o dvě až dvě a půl miliardy korun,“ potvrdil Eduard Bláha, který zastává funkci prezidenta Svazu léčebných lázní České republiky. Zároveň výrazně ubylo přenocování pojištěnců. Oproti roku 2011 o polovinu.
Schválením novely zákona sice podle jeho slov jednoznačně končí krize, ovšem osud lázeňství pro nejbližší měsíce visel na vlásku. Kdyby se totiž poslanci nesešli, případně zákon neodsouhlasili, dostaly by se lázeňské organizace do právního vakua.
„Od ledna by totiž neexistovala pravidla pro nárok na hrazené lázně. Ta stará zrušil ústavní soud a nová by v tom případě nebyla. Nešlo tedy jen o delší pobyty, ale o pravidla vůbec,“ vysvětlil prezident svazu lázní.
Propad registrovaly snad všechny lázeňské organizace. V Mariánských Lázních činil z let 2012 a 2013 přibližně 26 milionů, v jáchymovských lázních dokonce 70. „V tomto období jsme generovali ztrátu, kterou budeme muset zaplatit,“ komentoval propad v hospodaření Pavel Říha, finanční ředitel Léčebných lázní Mariánské Lázně.
Na krizi zareagovaly lázeňské organizace jediným možným způsobem: když nemohou jezdit nemocní, zaměříme se na zdravé. A tak spatřily světlo světa nejrůznější wellness programy zaměřené na aktivní generaci. Podle prezidenta svazu lázní to ovšem v žádném případě neznamená konec tradičního českého lázeňství jako takového.
„Lázně prošly během století řadou změn, a tuto si žádá doba. Navíc jde spíš o posun k prevenci, než k wellness. Lázně přitom ale nesmí ztratit svou odbornost,“ vysvětlil Bláha.
