Zástupci z Karlovarského kraje poukazovali u ministra především na její možné negativní dopady. "Jde o to, že by se výrazně změnil indikační seznam. To je vyhláška, která stanovuje, jaké choroby mohou být v lázních léčeny a jaký příspěvek na ně zaplatí pojišťovny," řekl Jaroslav Vobořil, předseda Kolegia karlovarských lázeňských lékařů.
Do lázní přitom přijíždí tři skupiny pacientů. Jedni jsou samoplátci, druzí dostávají pouze příspěvek a posledním hradí pojišťovna léčení, ubytování i stravu. Pacienti s takzvanou komplexní lázeňskou péčí jsou ti, o které lázně nejvíc stojí, a ti, kterých by se vyhláška výrazně dotkla.
"Bojíme se toho, že by pojišťovny omezily platby právě na tuto péči. Existují přitom lázeňská místa, která jsou na komplexních pacientech závislá," vysvětlil Vobořil.
Ohrožený by byl Jáchymov nebo Kynžvart
Podle něj se jedná například o Jáchymov nebo Kynžvart. Na lázeňská zařízení je přitom navázaná řada dalších firem a pokud se dostaly kvůli změnám vyhlášky do ekonomických potíží, znamenalo by to podobné problémy s nezaměstnaností, jaké na Karlovarsku způsobily krachující porcelánky.
Úřady práce by opět zaplnili lidé s nízkou kvalifikací, které lázeňská zařízení často zaměstnávají. "Důsledkem by zřejmě byla i komercionalizace lázeňství. Lázně by prostě dělaly to, co by chtěli lidé. Léčily by celulitidu, zpevňovaly postavy a tak dále. A tradiční lázeňství by se zřejmě vytratilo," popsal Vobořil.
Méně tragický scénář by zřejmě měla vyhláška pro Karlovy Vary, které drží nad vodou obliba zahraniční klientely.
"Všichni víme, jaká je situace v Evropě. Proto bychom měli vítat návštěvníky ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo arabských zemí a ne se o ně otírat. Jsou šancí, jak udržet trh práce a zaměstnanost," řekl na semináři Josef Pavel, generální ředitel hotelu Thermal.
