Praktická lékařka pro děti a dorost, třiaosmdesátiletá Vlasta Čejková z Bochova na Karlovarsku, nepřestala ani ve vyšším věku oblékat bílý plášť.
„Jsem tady už léta letoucí, starám se za půl století už o třetí generací dětí. Chodily ke mně jejich rodiče. Některé z nich jsme se sestřičkou i rodily. Ty současné školáky poznám podle toho, že přicházejí do ordinace s puštěnými tablety a mobily,“ řekla lékařka. Dodala, že všechny v Bochově zná, takže si hned vybaví rodinnou anamnézu pacientů.
Když byl nynější starosta Bochova Miroslav Eger ještě malý kluk, tak už byla Vlasta Čejková v těch nejlepších letech. A po desítkách let všichni říkají, že vypadá stále stejně.
Lékaři nad 80Aš - 3 Pozn: zahrnuje jen lékaře s úvazkem u VZP |
„Vše je o vitalitě. Zdraví paní doktorce slouží a práce ji baví. A hlavně si ji všichni chválí. Samozřejmě jsme rádi, že v Bochově ordinuje. Je totiž velký nedostatek lékařů. Takže nevíme, co uděláme, až se rozhodne jít do důchodu,“ konstatoval starosta.
V aktuálním přehledu lékařů starších osmdesáti let s úvazkem u VZP jsou v Karlovarském kraji zastoupené nejrůznější specializace. Jak uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý, na chirurgii to jsou dva lékaři. Úvazky mají i dva pediatři, čtyři praktici pro dospělé a také třeba porodníci i pracovník lékařské služby první pomoci. Pracují od Aše, před Cheb, Nejdek až po Ostrov.
Vedení Svazu pacientů není příliš nadšené z lékařů, kterým je nad osmdesát let. „V tomto věku už někdy sám lékař potřebuje pomoc jiného lékaře. A to samozřejmě nevzbuzuje důvěru pacientů,“ podotkl prezident svazu Luboš Olejár.
Sám už třeba zaznamenal případy, kdy bylo ordinujícím psychiatrům kolem osmdesáti let, a pro pacienty už to nebylo to pravé. „Máme trochu obavy u této věkové hranice lékařů, aby byla poskytována tak kvalitní péče, jakou bychom si představovali,“ dodal Luboš Olejár.
„Problém je, že žádní doktoři, mladí nebo staří, jednou nebudou. Do malých obcí se nikdo nehrne,“ sdělil primář Václav Novotný ze Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče v Nejdku.
Energií na rozdávání srší třiaosmdesátiletý odborný dětský lékař - pediatr Josef Havlík. V ordinaci v karlovarské čtvrti Drahovice má zaevidovaných jedenáct stovek pacientů. A protože se v pátek po zahájení odpolední ordinační doby momentálně nemusel žádnému dítěti věnovat, pustil se do článku pro Zdravotnické noviny - Mudrování nad českým dětským lékařstvím.
„Podívejte se, jak to vypadá, když půjdete po karlovarských dětských ordinacích. Najdete v nich samé penzisty. Jenže když své práce nechám, tak kdo to bude dělat? Jakmile někdo nabízí dětskému lékaři po promoci tabulkových 23 tisíc korun hrubého, tak přímo nahání dětské doktory do Německa, kde dostanou 4 000 eur,“ rozčiloval se a nešetřil ostrými slovy.
Primář do ordinace nesmí
Jenže vše podle něj není jen o penězích. V Ostrově na Karlovarsku je soukromá nemocnice. Součástí tamní budovy je pediatrická ambulance pro jeden obvod, ve které nikdo neordinuje. A primář dětského oddělení Jiří Souček ani jeho lékaři nesmějí ze zákona vyšetřit akutní pacienty, kteří do ordinace přišli.
„Takže děti poslali z Ostrova ke mně jako praktikovi lékaři pro děti a dorost, protože špitální doktor nesmí zastoupit dětského doktora v ordinaci. Je to paskvil, kvůli kterému jsme exoti v celém světě.“
Josef Havlík pracoval po roce 1969 jako profesor dětského lékařství ve Švýcarsku. Má tamní i české občanství. Na otázku, proč ještě ordinuje, odpovídá, že pediatrie byla a je jeho velký koníček. A protože není hospodský typ, raději je v ordinaci. „A i kdybych šel do důchodu, tak za mne stejně není náhrada,“ konstatoval.
Náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jakub Pánik o situaci ve zdravotnictví ví. „Snažíme se na toto téma komunikovat s VZP i s ministerstvem zdravotnictví. Nechci říkat, že by musely být jako v minulosti pro lékaře umístěnky. Je třeba ale vytvořit systém, který by pomohl lokalitám na venkově.“
