V Aši chybí zejména diabetolog a nyní nově i gynekolog. „Zůstal tu jediný ženský lékař na plný úvazek a ten má kapacitu plnou. Ženy z Aše si stěžují, že mají problém s registrací i v Chebu a že musejí lékaře hledat například až ve více než 50 kilometrů vzdálených Mariánských Lázních. To může být pro těhotné ženy velký problém,“ popisuje situaci starosta.
Podle něj je stejně obtížné i dojíždění seniorů, kteří často jen kvůli receptu od diabetologa musí také urazit desítky kilometrů. „Nemocnice v Selbu je přitom od Aše vzdálená jen několik kilometrů,“ nastínil řešení Blažek.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý však stížnosti Ašských odmítl. „Pojišťovna zajišťuje dostupnost lékařské péče v souladu s nařízením vlády o časové a místní dostupnosti lékařské péče. Lidé si musí zvyknout, že tam, kde byl celá léta lékař, už nyní být nemusí. Pokud je tedy v dosahu jiný se stejnou specializací. Ašsko v tomto není výjimkou,“ tvrdí Tichý.
Mluvčí doporučuje pojištěncům, aby se v případě potíží obrátili na nejbližší pobočku VZP. „Pokud se na nás obrátí náš pojištěnec, že mu chybí lékař, my mu ho zajistíme. To je běžná praxe.“
Ašský starosta Blažek však nesouhlasí. „Je jasné, že ve třináctitisícovém městě nebudou všichni odborní lékaři. Ale bez ohledu na nějaké zákonem dané dojezdové vzdálenosti či časy jsem přesvědčen o tom, že základní odborná péče by měla být v místě. Mezi tuto základní péči řadím i obory gynekologie, diabetologie a internu. Zdejší lidé si platí stejné zdravotní pojištění jako lidé ve velkých městech, ale dostupnost lékařské péče mají ztíženou a výrazně dražší. S tím se jako starosta nemohu smířit.“
Vedení Aše společně se zástupci selbské nemocnice a představiteli okresu Wunsiedel proto uvažují o projektu, v rámci kterého by tamní obyvatelé mohli pro základní ošetření využívat i nemocnice na druhé straně hranice. Projekt by mohl být financován z evropských peněz a mohl by se týkat i dalších příhraničních měst v Karlovarském nebo i Plzeňském kraji, které mají s dostupností lékařské péče potíže.
