Zřejmě až u Evropské komise v Bruselu skončí plánovaný převod přistávací dráhy chebského letiště. Ministerstvo dopravy sice už dříve přislíbilo, že poničenou betonovou plochu bezúplatně předá do rukou Chebských, jenže těsně před podpisem smlouvy si úředníci vzpomněli, že nemají jasno v tom, zda se tímto krokem ministerstvo nedostane do křížku s evropskou legislativou. A tak smlouva, na kterou v Chebu nedočkavě čekají, chladne v ministerském šuplíku.
„Všechna jednání šla relativně hladce, smlouva podepsaná starostou města je už v Praze. Posledním krokem před finálním převodem mělo být vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zda se nejedná o nepovolenou veřejnou podporu. Úřad však po třech nedělích oznámil, že k tomu není příslušný a že by o tom měla rozhodnout Evropská komise,“ přetlumočil stanovisko antimonopolního úřadu zástupce chebského starosty Pavel Hojda s tím, že se nyní musí sejít skupina expertů a rozhodnout o dalším postupu.
„Pokud dojdou k závěru, že bude potřeba Evropskou komisi požádat, nastává problém. Ministerstvo dopravy bude muset urychleně sepsat žádost a požádat komisi, aby co nejrychleji rozhodla,“ pokračuje Hojda.
Z historie letištěO vybudování letiště na svých pozemcích rozhodl Cheb na základě zájmu rakousko-uherské armády. Cvičná a doplňovací jednotka zde zahájila činnost 1. července 1917. Tím se toto letiště stalo prvním a jediným v zemích Koruny české bývalého CK mocnářství. Do Chebu byly poté soustředěny letecké školy všech odborností a do roku 1934 zde působilo vojenské letecké učiliště. V roce 2005 získalo letiště město Cheb a svěřilo jej do správy a užívání chebskému Ultralight clubu. Zdroj: www.letistecheb.cz |
„Potíž je v tom, že příští rok se uskuteční výjimečný letecký den, kterým zároveň chceme oslavit 100 let od založení chebského letiště. A my bychom potřebovali nejpozději v říjnu zahájit opravy dráhy, abychom byli hotovi včas. Pokud začneme až na jaře, existuje nebezpečí, že se to nestihne. Mají to být opravy za 10 milionů, to bude nějakou dobu trvat,“ obává se Hojda a doplňuje, že podle jeho mínění se o nepovolenou podporu nejedná.
„Odhadní cena letištní plochy, která se má převádět na město, je nižší, než do ní plánuje Cheb investovat. Navíc jsme se zavázali, že ani my, ani subjekty, kterým dráhu město pronajme, nebudou ranvej používat ke komerčním účelům. Pokud by k převodu na město nakonec nedošlo, byl by to problém. Ministerstvo dopravy jednoznačně deklarovalo, že nemá a nebude mít peníze na to, aby plochu opravilo a zprovoznilo. Takže by se mohlo stát, že za pár let už bude dráha tak zdevastovaná, že deset milionů bude na opravy málo. A v krajním případě by hrozil i zánik této jedinečné přistávací dráhy,“ varuje Hojda.
Podle historických pramenů utrpěla v posledních dnech války přistávací dráha chebského letiště obrovská poškození. Bylo v ní čtyřiapadesát kráterů po bombách. Po válce sice došlo k opravám, ale po letech se právě v místech výbuchů začal beton propadat. Plochu navíc rozrušují chomáče trávy, které se rozrůstají ve spárách, a beton tak narušují svými kořínky.
Rozladění neskrývá ani matador chebského létání a předseda Ultralight clubu Cheb Luděk Matějíček. „Je to obyčejná úřednická ustrašenost,“ nebere si servítky Matějíček.
„Nám to podstatně komplikuje přípravy na stoleté výročí zdejšího letiště. Už teď v létě bychom si měli domlouvat, jaké letecká esa se v Chebu příští rok objeví, ale to v současné situaci nejde. Copak můžu žádat, aby si letci blokovali termín s tím, že dráha možná bude, ale možná taky ne?“ odpovídá Matějíček na otázku, zda už je možné alespoň naznačit, kteří letci a jaká letadla se v Chebu objeví. Podle jeho slov je zatím zbytečné o čemkoli mluvit, vše by byla čirá spekulace.
Nechat zničit dráhu by byl zločin
Přitom nová dráha by mohla zásadně zlepšit podmínky využívání letiště. V současnosti totiž letadla přistávají na travnaté ploše v sousedství, protože Úřad pro civilní letectví z bezpečnostních důvodů provoz na betonové ranveji zakázal.
„Bude možné letiště využívat pro přistávání malých letadel většinu dní v roce. Bude zde možné dělat výcviky letců a pořádat vyhlídkové lety. Fungující letiště do regionu přiláká i jinou kategorii turistů, než jsou ti, kteří si běžně jezdí koupit na tržnice cigarety. Budou spát v místních hotelích, stravovat se v místních restauracích a využívat lázeňské služby,“ vypočítává Matějíček výhody rekonstrukce.
„Nechat chebskou dráhu zničit, to by byl neskutečný zločin. To by nás všichni ukamenovali, že jsme něco takového dopustili. A přitom stát do oprav za dlouhá desetiletí neinvestoval ani korunu. Nevzdáme to, bojujeme dál, i když přiznávám, že já svou dávku optimismu už téměř vyčerpal,“ dodává Matějíček.
